Jaký je postup při vysokém a polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Jakou listinu dostane učeň, když obstál při zkoušce?
Zobrazit odpověď
Výuční a tovaryšský list.
Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Co se používá k mletí na plocho?
Zobrazit odpověď
Žitná stolice.
Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice: Pšenice váží 76 - 82 kg hekr., žito váží 65 - 72 kg hekt.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Byšť | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaByšť
Hrachoviště
534 01
OkresPardubice
P 64
Hrachoviště u Býště
GPS50° 7' 19.2''
15° 53' 3.2''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
200 m J od návsi
Zaniklý
1790
1913 - vyvrácen větrem
Větrný mlýn Byšť

Pokorný:
Vznik dřevěného větrného mlýna v Hrachovištích souvisí patrně už se založením tohoto sídla. Základ osídlení vytvořilo tu 20 rodin z Levína ve vládním okrese Vratislavském; ty opustily Slezsko, odtržené od koruny České, a za Josefa II. se usadily na panství Pardubickém. Ves Hrachoviště (dříve „Hrachovišťata“ ) vznikla na půdě před tím neosídlené, kde pozemky bylo nutno upravovat v role (770). Roku 1790 byl postaven dřevěný větrný mlýn jižně od vsi, necelých 200 m na jih od středu návsi. Postavil jej na pozemkové parcele č. 68 František Brauner. Mlýn patřil k stavení čp. 22 (771) roku 1840 je tu na pozemkové parcele vyznačeno malé dřevěné stavení, označené č. stavební parcely 25 a v malé vzdálenosti od něho větší stavení, označené stavebním parcelním číslem 24 (772). Vlastníkem mlýna byl tehdy domkář Johann Felzmann z čp. 22 (773) a pozemek je označen jako rustikální (774). Zachoval se nám i podrobný výkaz roční výroby větrného mlýna, který semlel 120 měřic žita, 40 měřic pšenice, 60 měřic ječmene a 60 měřic směsky. Mlýn pracoval o jednom složení a s jedním pracujícím (775). V mlýně se mlelo obilí na chléb, na šrot a byl tu i krupník. Za posledního majitele Č. Prausy byla tu zařízena cirkulárka na dříví (776). Roku 1913 byl mlýn za vichřice vyřazen z provozu a v lednu 1914 byl zbořen. V místě, kde stával (zahrada čp. 22), byly patrný prohloubeniny po základech hlavního kříže. Hospodářství čp. 22, náležející K. Schánělovi, je nazýváno Ve mlýně. Krupník z větráku je ve mlýně u Hlasných v Býšti (772). Nadmořská výška (777) lokality je cca 245 m (778). Pozemkovou parcelu č. 68 obhospodařuje v současné době JZD(779).
(770) Pardubicko-Holicko-Přeloučsko, dějinný a místopisný obraz, III, Pardubice 1909, 141-142; zde je i fotografie mlýna a odkaz na F. Rosůlka, Pověsti o císaři Josefu II a založení Hrachovišťat v čas. Kunětice, ročník2.
(771)GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV v Hrachovištích z 29.2. 1956 (kronikář B. Pecháček) na základě zpráv místní kroniky (čerpáno zčásti z literatury) a na základě ústních zpráv Václava Prauze, rolníka na odpočinku v Hrachovišti čp. 22.
(772) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 2331, Streitdorf, 1842 (stav roku 1840), list III.
(773) SÚA, SK, Chrudimsko, 452, Streitdorf. V katastrální mapě z roku 1879 je větrný mlýn vyznačen znakem, s nímž jsme se jinde nesetkali; viz SÚA, IS, Chrudimsko 452, Hrachoviště, 1842.
(774) Pozdější rukou uvádějí se jako vlastníci Kristine Felzmann a Franz Felzmann (SÚA, SK, duplikát, 36,63, Streitdorf, 1840).
(775) Cit. duplikát SK, Catastral-Schätzungs-Elaborat.
(776) K. Vlach, Poslední větrník našeho kraje, Krajem Pernštýnův, Pardubice, ročník 5/1925 75; je tu otištěn i snímek mlýna.
(777) A. Šorm, Větrný mlýn v Hrachovišťatech u Holic a Librantický, ČL, ročník 26/1926, 253, kde odkazuje na prvé ročníky Českého světa; tam i snímky. Na fotografii v časopise „Deutschmähr.-schles.“ Heimat, ročník 1938, 9, upozornil nás V. Burian (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení z 23.9. 1955, zn. 1224-55/Pn).
(778) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Hradec Králové 5-6, 1953.
(779) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV v Býšti (A. Petřík) ze dne 5.8. 1970.


Historie obecně

Šilinger Vl, Zpráva klubu přátel pardubicka, 6/2005:

Mlýn měl i smutno příhodu. V roce 1866 v něm přišel o život mlynář Kocián tak, že se mu zamotala šňůra od kožichu do stroje a po velmi těžkém úrazu zemřel.

Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Brauner František 1790 - asi 1840
  • Felzmann Johann 1840 -
  • Praus Č. - 1914
Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení

Historické mapy

Historické fotografie a pohlednice

Obrazy