Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Kde se rýhují válce?
Zobrazit odpověď
V továrně, kde mají rýhovačku.
Co se dělá, když se odstraňuje omílka?
Zobrazit odpověď
Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Náchod. Již název vsi Větrník (757) naznačuje s velkou pravděpodobností, že v místě stával kdysi větrný mlýn (758). Nejsou však zatím o něm žádné jiné doklady nebo stopy (759). Ves leží v nadmořské výšce cca 290-310 m (760).
(757) Statistický lexikon obcí RČS, I, země Česká, Praha 1934, 187.
(758) A. Profous-J. Svoboda, Místní jména v Čechách, díl IV, S-Ž, Praha 1957, 532.
(759) V obecní kronice záznam, pořízený bývalým kronikářem J. Faltusem: „Ve Větrníku stával za starých dob na pozemku č. 14 větrný mlýn a od tohoto dostala osada u mlýna se nalézající jméno Větrník“(GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV Vestec z 18.2. 1956).
(760) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jaroměř 0-0, 1952.
