Kolik dělá francouzský kámen obrátek při průměru 110 cm?
Zobrazit odpověď
220 - 110 = 110 obrátek v min.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek, při průměru 65 cm dělá 450 obrátek při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu. Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Jaký je postup při vysokém a polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Co děláme po každém sejití zásypu při vysokém neb polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Mouku odstavujeme jako hotový produkt, ostatní odstavujeme v pytlích k dalšímu semílání.
Jaký mají míti povrch válce hladké a porculánové?
Zobrazit odpověď
Hladké válce mají míti povrch jemný, matový, porculánové drsný.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Nová Paka | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaNová Paka
Kumburský Újezd 13
509 01
OkresJičín
P 29
Kumburský Újezd
GPS50° 28' 28.2''
15° 29' 45.1''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
680 m SVS od středu obce
Zaniklý
po 1837
1893 - vyvrácen větrem
Větrný mlýn Nová Paka

Pokorný:
O dřevěném větrném mlýně jedná vlastivědná monografie Novopacko (740). Mlýn vystavěl sekerník Josef Majzner; ten stavěl dříve mlýny v Polsku. Pozemek, na němž postavil větrný mlýn, dostal věnem roku 1837. Je to pozemková parcela č. 239, asi 600 m (741) na SSV od středu Kumburského Újezda, při levé straně cesty do Nové Paky (742). Po Josefu Majznerovi byl tu mlynářem jeho syn Josef. Mlelo se tu a šrotovalo obilí pro obyvatele Újezdu, Studénky a Stavu. Roku 1852 je udána roční kapacita větrného mlýna na 300 měřic obilí různého druhu, při čemž mlýn pracoval o jednom složení a s jedním mlynářem (743). Asi tři až pět let sloužil pak mlýn k mletí čekanky. Roku 1882 zničila vichřice perutě a vyřadila větrník z činnosti. Stál do roku 1893. Název Mlýn větrný (744) má v roku 1921 (745) skupina chalup; roku 1950 se samota (dvě stavení) nazývá U větráku (746); je položena cca 445 m n.m. (747).
Majitelem pozemkové parcely č. 239 je v současné době M. Fejfarová z Kumburského Újezda čp. 13, která pozemek také obhospodařuje. Trať, v níž pozemek leží, nazývá se dosud U větřáku (748).
(740) Novopacko, II, Nová Paka 1927, 689 násl.
(741) Protokol pozemkových parcel stabilního katastru uvádí jako majitele pozemkové parcely č. 239 Franze Wrabetze (pak Suchardu), půl sedláka z Újezda čp. 8 (SÚA, SK, duplikát, 81, 2, Augezd, Grund-Parzellen-Protocol).
(742) SÚA, IS, Bydžovsko 8, Augezd, 1842, list II- Srov. i GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 3690, 1845 (stav roku 1842), list II (Kumburský Újezd) a GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení okresního musea v Nové Pace z 20.3. 1956, čj. 056-74. Roku 1842 ve vzdálenosti necelých 300 m uzavírají západní obzor lesy.
(743) SÚA, cit. duplikát SK, Catastral-Schätzungs-Elaborat, 1852.
(744) Materiál z mlýna byl použit na přízemek obytného stavení čp. 13. Okresní museum v Nové Pace k tomu sdělilo (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení z 20.3. 1956), že zbytky zdiva jsou zachovány v domku J. Fejfara. Na katastrální mapě Kumburského Újezda z roku 1910 (GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa č. 3690, list 2) je stavení severně od mlýna na někdejší pozemkové parcele č. 240. Mlýn je tu vyznačen jinde neužívaným znakem. Fotografie v citovaném sborníku Novopacko, II, 44.
(745) Chytilův místopis republiky Československé, Praha s.d., 962.
(746) Statistický lexikon obcí RČS, I, země Česká, Praha 1934, 236.
(747) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jičín 4-5, 1954.
(748) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV Studénka ze 4.8. 1970 (Kynčl).
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Novopacko 1927:
Vichřice v roce 1882 urvala perutě, které odnesla až k studenské myslivně. Dubové zbytky mlýna koupil sochař Antonín Sucharda na kostlení práce pro město Kladno. Mlýnské vysoké stavení stálo bez perutí do r. 1923.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Majzner Josef
Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení

Historické mapy