Při mletí na plocho 6,5 - 7,5 na 1 cm, při vysokém mletí 5 - 6 rýh na 1 cm, při obracení šrotu na tutéž stolici.
Z čeho pozůstává zkouška tovaryšská?
Zobrazit odpověď
Ze zkoušky teoretické a ze zkoušky praktické.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Kolik šrotů se musí opakovat při plochém mletí a kolik při vysokém nebo polovisokém?
Zobrazit odpověď
Při plochém mletí se dělá 8-9 šrotů, při vyskokém a polovysokém 4-7 šrotů, dříve i více.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
202. KARLOVICE, (dnes Slatina) o. Nový Jičín. Větrný mlýn beraní sz. od obce, kóta 446. Šrotoval do II. svět. války. Maj.: k r. 1928 J. Krušina.
Stoklas, ČVSMO 1926, 125.- Myška, Větrné mlýny na Bílovecku, 7.- Kroček, Radostná země 1953, 61; Za krásami domova1957, 104.- Špička, VČZM 1932, 317; Větrné mlýny na Opavsku,ČSAV SŮ Opava I 321.- KSPPOP Brno, fotoarch. 30.677, 30.679.- Burian, ČE 1958, 314.
Nazývá se taky mlýn Stanovského.
Na prvním vojenském mapování (Josefském), na mapě Slezsko z roku 1763, list číslo 17, je nakreslena značka větrného mlýna. Zřejmě se jedná o jiný mlýn, nebo byl přestěhován.
