Kolik obrátek dělá rychloběžný válec při plochém mletí?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí dát v součtu vždy číslo 290.
K čemu slouží teoretická učňovská zkouška?
Zobrazit odpověď
K tomu, aby učeň prokázal, jsou-li vědomosti, které v učení nabyl, dostatečné.
Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice: Pšenice váží 76 - 82 kg hekr., žito váží 65 - 72 kg hekt.
Co docilujeme špičákem?
Zobrazit odpověď
Zbavujeme obilí špiček a částečně též klíčků.
Jakou hmotou se vylévají kypřice a kuželice?
Zobrazit odpověď
Ledkem neb sírou, nikdy ne olovem.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Návod k užití

Informace k lepšímu pochopení použitých pojmů:

Vysvětlení mapových značek:
bez vybavení - mlýn už bez jakékoliv technologie, většinou přestavěný na jiné účely
s technologií - v objektu se zachovala alespoň část původní mlynářské technologie
veřejně přístupný - nutno si najít co tam je vidět, může to být muzeum ale i jen přístupná ruina
zaniklý - po mlýně už jen písemné památky (místo umístění je přibližné)

Ikona s otazníkem - u mlýnů. kde nevíme, zda byl německého, nebo holandského typu

Vysvětlení definice přístupnosti:
Nepřístupný – majitel neprovází, soukromý uzavřený objekt
Volně přístupný - většinou ruiny nebo jen zbytky základů
Přístupný po domluvě - na prohlídce mlýna je nutno se předem domluvit s majitelem
Muzeum s průvodcem - státní, obecní nebo soukromé muzeum
Přístupný při zvláštních příležitostech - např. při plánovaných oslavách, slavnostech aj.
Aktuální informace lze najít v novinkách těchto stránek, na stránkách obce nebo přímo u majitele mlýna
Restaurace/Penzion – komerční využití objektu mlýna
Zaniklý - beze zbytku

Katalogové číslo:
B + pořadové číslo je z lit.: BURIAN, V.: Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku, Olomouc 1965
P + pořadové číslo je z lit.: POKORNÝ, O.: Soupis a kat. větrných mlýnů v Čechách, Brno 1973
M + pořadové číslo podle seznamu mlýnků a čerpadel od Karla Mlýnka

Vysvětlení stavu:
Dochován bez nežádoucích přestaveb
Částečně adaptován - lehce znehodnocující úpravy např. Růžová
Zřícenina – bez střechy a podlaží, jen obvodové zdi
Zcela přestavěn – bez historické hodnoty - většinou na obydlí či rekreaci, příp. komerční využití
Novostavba – stavba repliky mlýna na původním např. Jalubí, nebo novém místě např. Krchleby
Přemístěn – týká se větrných mlýnků s turbínou (např. Václavovice, Šenov aj. )
Neexistuje – zanikl bez stopy v terénu
Jiné -

Přibližné souřadnice GPS:
Toto upozornění je u mlýnů, kde se dochovaly pouze písemné či obrazové památky a místo kde mlýn stál, víme jen přibližně

Použití hesla pro členy sekce:
Členové Sekce Větrné mlýny si mohou pomocí známého hesla otevřít interní stránky sekce. Zde najdou zprávy o činnosti a plánech sekce. Je to také aktualizovaný adresář všech členů.

List NPÚ:
U každého mlýna či čerpadla, který je zapsaný na seznamu kulturních památek je přímý odkaz na tento seznam. Zde jsou všechny podklady NPÚ.

Všechny větrné mlýny na území Čech si lze vyfiltrovat, když ve filtru do kolonky Katalogové číslo napíšete P . Všechny mlýny, které nejsou v publikaci Pokorného vyfiltrujete zadáním P - . Jejich seznam je i s pořadovými čísly je v sekci: Seznam-zaniklých mlýnů, mlýnku a čerpadel (http://www.povetrnik.cz/seznam-zaniklych-mlynu-mlynku-a-cerpadel).
Tyto lokality mlýny lze v databázi vyhledat i s tam uvedeným katalogovým číslem např. P – 25.
Pozn: Někdy je pro správnou funkci filtru ještě určit v dotazu Řadit dle, zda chcete řazení podle okresů nebo typu stavby.