Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Kolik obrátek udělá rychloběžný válec u šrotovky?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a pošet otáček musí dát v součtu vždy číslo 320.
Které povinnosti béře na sebe s účněm mlynář?
Zobrazit odpověď
Vychovávati učně v řádného a schopného tovaryše. Vésti jej k pořádku, píli, dobrým mravům a čestnosti.
Kolik obrátek dělají mačkací válce?
Zobrazit odpověď
Průměr válce v cm a počet obrátek musí dáti vždy číslo 265.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn holandského typu si nad obcí postavil v letech 1858-60 starousedlík pan Kristián Kovář na pozemku zakoupeném od obce. Spolu se synem vozili kamen z místního kamenolomu, sami si také zhotovili mlecí zařízení. Po dostavení mlýna si vedle postavili obytné stavení.
Mlýn tvoří omítnutá trojpodlažní válcová budova o průměru 6 m a celkové výšce 8,2 m z lomového kamene s třemi věnci vyzděnými z pálených cihel. Střechu tvoří osmiboký jehlan krytý šindelem. Jedná se tedy o menší mlýn. Větrné kolo má průměr pouhých 10 m, plocha jednoho křídla je 6 m2. Uvnitř je zachovalé jedno mlýnské složení o průměru 80 cm s jednostupňovým pohonem shora. Větrný pohon poháněl kromě mlecího zařízení i cirkulárku. Výjimečnou konstrukcí je mechanismus otáčení střechy. Původně se střecha posouvala pouze po položených prknech. Pan Kovář inovoval otáčení, nyní se střecha otáčí pomocí šnekového převodu sloužícího k pohonu jednoho z koleček na nich je střecha uložena.
Mlýn se dědil z generace na generaci. Dnešní vlastníci jsou potomky stavitele mlýna. Proto se mu také často říká Kovářův. Mlýn mlel pro mleče z okolních vesnic. Za semletí 100 kg obilí se platilo 6 kg rozprachu. To však mlynáři na uživení nestačilo, proto musel normálně hospodařit a mletí provozoval navíc. Přesto, že byl mlýn v roce 1941 zapečetěn, mlel po nocích tajně dál. Po válce sloužil mlýn ještě několik let ke šrotování. V roce 1947 ho chtěl mlynář zbořit a materiál použít na válkou poničený domek. Památkový úřad mu to však zakázal. Budova však chátrala a rodina neměla na opravu peníze. Proto musela v roce 1964 svěřit mlýn Státní památkové péči. Památkáři skutečně mlýn opravovali a udržovali. Po roce 1989 byl v restituci mlýn opět vrácen rodině Kovářů, která se o něj za přispění památkářů dobře stará. Celé vnitřní technické zařízení se dochovalo a je vzorně udržováno. Mlýn je pěknou dominantou. Po domluvě s majiteli je přístupný veřejnosti jako soukromé muzeum.
Příjmení mlynářů působících na mlýně
Františka 1893
Kovář Josef
Kovář Kristián
Kovář Rudolf 1912
Procházková Olga (roz. Kovářů)
Veronika 1876
Dochován bez nežádoucích přestaveb
Holandský
Zděná - kamenná
Exteriér
Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
Okna
Umělecké prvky (Upřesnění: )
Vikýř pro hřídel
Interiér
Schodiště
Mlýn tvoří omítnutá trojpodlažní válcová budova o průměru 6 m a celkové výšce 8,2 m z lomového kamene s třemi věnci vyzděnými z pálených cihel. Střechu tvoří osmiboký jehlan krytý šindelem. Jedná se tedy o menší mlýn. Větrné kolo má průměr pouhých 10 m, plocha jednoho křídla je 6 m2.
Výjimečnou konstrukcí je mechanismus otáčení střechy. Střecha se otáčí pomocí šnekového převodu sloužícího k pohonu jednoho z koleček na nich je střecha uložena.
Existující poloumělecké složení
Technologické vybavení
mlýnská hranice
moučnice
násypný koš
převody
vysévač hranolový
Základní obrázky
Současné fotografie - objekt v krajině
Současné fotografie - technologické vybavení
Současné fotografie - interiér
Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků
Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků