Co docilujeme špičákem?
Zobrazit odpověď
Zbavujeme obilí špiček a částečně též klíčků.
Kolik šrotů se musí opakovat při plochém mletí a kolik při vysokém nebo polovisokém?
Zobrazit odpověď
Při plochém mletí se dělá 8-9 šrotů, při vyskokém a polovysokém 4-7 šrotů, dříve i více.
Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Čeho docilujeme loupačkou?
Zobrazit odpověď
Loupačka odstraňuje s obilí dřevitou slupku, klíčky a vousky.
Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Zlín - Štípa | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaZlín - Štípa
Pod Větřákem 130
763 14
OkresZlín
Burian 561
Štípa
GPS49° 15' 47.0''
17° 44' 23.1''
Mapová značkaHolandský / Objekt s kompletní technologií
1 km JV od středu obce
37788/7-1956 z r.1964
otevřít list NPÚ
Přístupný po domluvě
1860
Větrný mlýn Zlín - Štípa

Větrný mlýn holandského typu si nad obcí postavil v letech 1858-60 starousedlík pan Kristián Kovář na pozemku zakoupeném od obce. Spolu se synem vozili kamen z místního kamenolomu, sami si také zhotovili mlecí zařízení. Po dostavení mlýna si vedle postavili obytné stavení.
Mlýn tvoří omítnutá trojpodlažní válcová budova o průměru 6 m a celkové výšce 8,2 m z lomového kamene s třemi věnci vyzděnými z pálených cihel. Střechu tvoří osmiboký jehlan krytý šindelem. Jedná se tedy o menší mlýn. Větrné kolo má průměr pouhých 10 m, plocha jednoho křídla je 6 m2. Uvnitř je zachovalé jedno mlýnské složení o průměru 80 cm s jednostupňovým pohonem shora. Větrný pohon poháněl kromě mlecího zařízení i pilu. Výjimečnou konstrukcí je mechanismus otáčení střechy. Střecha se otáčí pomocí šnekového převodu sloužícího k pohonu jednoho z koleček na nich je střecha uložena.
Mlýn se dědil z generace na generaci. Dnešní vlastníci jsou potomky stavitele mlýna. Proto se mu také často říká Kovářův. Mlýn mlel pro mleče z okolních vesnic. Za semletí 100 kg obilí se platilo 6 kg rozprachu. To však mlynáři na uživení nestačilo, proto musel normálně hospodařit a mletí provozoval navíc. Přesto, že byl mlýn v roce 1941 zapečetěn, mlel po nocích tajně dál. Po válce sloužil mlýn ještě několik let ke šrotování. V roce 1947 ho chtěl mlynář zbořit a materiál použít na válkou poničený domek. Památkový úřad mu to však zakázal. Budova však chátrala a rodina neměla na opravu peníze. Proto musela v roce 1964 svěřit mlýn Státní památkové péči. Památkáři skutečně mlýn opravovali a udržovali. Po roce 1989 byl v restituci mlýn opět vrácen rodině Kovářů, která se o něj za přispění památkářů dobře stará. Celé vnitřní technické zařízení se dochovalo a je vzorně udržováno. Mlýn je pěknou dominantou. Po domluvě s majiteli je přístupný veřejnosti jako soukromé muzeum.


Dochován bez nežádoucích přestaveb
Holandský
Zděná - kamenná
Exteriér
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Okna
  • Umělecké prvky (Upřesnění: )
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Schodiště
  • Existující poloumělecké složení
  • Technologické vybavení
  • mlýnská hranice
  • moučnice
  • násypný koš
  • převody
  • vysévač hranolový
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - interiér

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Historické fotografie a pohlednice

    Ostatní