Leží kameny na sobě?
Zobrazit odpověď
V prsou (srdci) jsou kameny vybrány a v mlecích plochách se téměř dotýkají.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek, při průměru 65 cm dělá 450 obrátek při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu. Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Jaké musí být melivo, když vyjde z kamenů?
Zobrazit odpověď
Nanejvýš vlažné, volné a musí míti hmat.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru se síty a aspirací neb hrudkového vysévače s větrákem. V obojím případě zbavíme obilí prachu, drobných semínek, písku a výskoku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Zlín - Štípa | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaZlín - Štípa
Pod Větřákem 130
763 14
OkresZlín
Burian 561
Štípa
GPS49° 15' 47.0''
17° 44' 23.1''
Mapová značkaHolandský / Objekt s kompletní technologií
1 km JV od středu obce
37788/7-1956 z r.1964
otevřít list NPÚ
Přístupný po domluvě
1860
Větrný mlýn Zlín - Štípa

Větrný mlýn holandského typu si nad obcí postavil v letech 1858-60 starousedlík pan Kristián Kovář na pozemku zakoupeném od obce. Spolu se synem vozili kamen z místního kamenolomu, sami si také zhotovili mlecí zařízení. Po dostavení mlýna si vedle postavili obytné stavení.
Mlýn tvoří omítnutá trojpodlažní válcová budova o průměru 6 m a celkové výšce 8,2 m z lomového kamene s třemi věnci vyzděnými z pálených cihel. Střechu tvoří osmiboký jehlan krytý šindelem. Jedná se tedy o menší mlýn. Větrné kolo má průměr pouhých 10 m, plocha jednoho křídla je 6 m2. Uvnitř je zachovalé jedno mlýnské složení o průměru 80 cm s jednostupňovým pohonem shora. Větrný pohon poháněl kromě mlecího zařízení i pilu. Výjimečnou konstrukcí je mechanismus otáčení střechy. Střecha se otáčí pomocí šnekového převodu sloužícího k pohonu jednoho z koleček na nich je střecha uložena.
Mlýn se dědil z generace na generaci. Dnešní vlastníci jsou potomky stavitele mlýna. Proto se mu také často říká Kovářův. Mlýn mlel pro mleče z okolních vesnic. Za semletí 100 kg obilí se platilo 6 kg rozprachu. To však mlynáři na uživení nestačilo, proto musel normálně hospodařit a mletí provozoval navíc. Přesto, že byl mlýn v roce 1941 zapečetěn, mlel po nocích tajně dál. Po válce sloužil mlýn ještě několik let ke šrotování. V roce 1947 ho chtěl mlynář zbořit a materiál použít na válkou poničený domek. Památkový úřad mu to však zakázal. Budova však chátrala a rodina neměla na opravu peníze. Proto musela v roce 1964 svěřit mlýn Státní památkové péči. Památkáři skutečně mlýn opravovali a udržovali. Po roce 1989 byl v restituci mlýn opět vrácen rodině Kovářů, která se o něj za přispění památkářů dobře stará. Celé vnitřní technické zařízení se dochovalo a je vzorně udržováno. Mlýn je pěknou dominantou. Po domluvě s majiteli je přístupný veřejnosti jako soukromé muzeum.


Dochován bez nežádoucích přestaveb
Holandský
Zděná - kamenná
Exteriér
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Okna
  • Umělecké prvky (Upřesnění: )
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Schodiště
  • Existující poloumělecké složení
  • Technologické vybavení
  • mlýnská hranice
  • moučnice
  • násypný koš
  • převody
  • vysévač hranolový
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - interiér

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Historické fotografie a pohlednice

    Ostatní