Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru, automatické váhy, magnetu, koukolníku, loupačky (špičáku), někdy i mačkací stolice a klíčového cylindru.
Které přísady v obilí jsou pro mlynáře škodlivé?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky poškozují mlynáře na váze, vikev a koukol barví mouku do šeda, česnek zamazává válce a kámen.
Jaké hlavní způsoby mletí v mlynářství známe?
Zobrazit odpověď
Vysoké, polovysoké a ploché mletí.
Které špatné druhy obilí se často vyskytují?
Zobrazit odpověď
Vlhké, stuchlé, vzrostlé, spařené, nedozrálé, plesnivé a též od pilousů vyžrané.
Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Budišov | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaBudišov
Věterák na Zrádném kopci -
675 03
OkresTřebíč
Burian nezná
Budišov
GPS49° 16' 47.4''
16° 0' 37.1''
Mapová značkaHolandský / Ruiny objektu, zbytky stěn
700 m S od středu obce
37041/7-2568 z r.1968
otevřít list NPÚ
Nepřístupný
1838
Větrný mlýn Budišov

Na návrší nad zámkem na místě zvaném Větrák si větrný mlýn holandského typu postavil v roce 1838 majitel panství svobodný pán Karel Baratta-Dragono. V rukopisu „Mlynářský rod Stejskalů stojí:
„Po vydání patentu byly zžízeny tyto mlýny: vodní Tomáše Jeřádka v Náramčí č. 38 a větrný mlýn na Zrádném kopci a sice má dvě složení, 2 pily a 16 stoup. Pro panskou potřebu byl vystavěn v letech 1837 a 1838.“
Jedná se o útlou čtyřpodlažní kuželovou stavbu s vnějším průměrem u země 6,5 m, která je zajímavá netradičními kruhovými a eliptickými okny lemovanými kamenným ostěním. Tloušťka stěny mlýna je u paty 1,4 m u vrcholu jen 40 cm.
Činnost mlýna skončila v roce 1866, kdy ho údajně pruské vojsko vypálilo. Od té doby mlýn chátrá a do dnešních dnů se dochovalo pouze obvodové zdivo do výšky 9 m. V roce 2008 byly odstraněny náletové dřeviny a ošetřeno zdivo na koruně stavby.
Skoro se tomu nechce věřit, že ve mlýně o vnitřním průměru 3,3 m byla dvě složení a ještě převody na pohon dalších zařízení umístěných v přilehlé budově. Pohon do vedlejší budovy procházel sklepem mlýna. Stoupy byl určeny na výrobu krup.
Dnes z mlýna zůstalo jen torzo bez jakéhokoliv vybavení, bez podlah či střechy. Vzhledem k úplnému zalesnění Zrádného kopce není stavba, která stojí v soukromé zahradě, z okolí vůbec vidět.
V roce 1968 byl větrný mlýn vyhlášen kulturní památkou pod č.37041/7-2568.


Historická událost z období
  • Novověk C - od zrušení poddanství (1848 – 1913)

    Mlýn byl zničen a vypálen za proskorakouských válek v roce 1866

  • Zřícenina
    Holandský
    Zděná - kamenná
    Exteriér
  • Kamenické prvky
  • Okna
  • Technologické vybavení

    Základní obrázky