Při mletí na plocho 6,5 - 7,5 na 1 cm, při vysokém mletí 5 - 6 rýh na 1 cm, při obracení šrotu na tutéž stolici.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Komu se podává žádost o připuštění k tovaryšské zkoušce?
Zobrazit odpověď
Starostovi společenstva.
V jaké poloze jsou válce?
Zobrazit odpověď
Přesně vodorovně.
Co se dělá, když se odstraňuje omílka?
Zobrazit odpověď
Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn stál mezi obcemi Čunín a Maleny, nedaleko vodního mlýna. Postavil ho majitel vodního mlýna a využíval při nedostatku vody.
V Burianovi jsou uvedeny mlýny Čunín B 76 a Maleny B 304. Jedná se však o stejný mlýn. Burian u mlýna Čunín uvádí omylem polohu sv od obce podle literatury Ročenka muzea v Litovli 1930. Zde je však umístění mlýna uváděno na j od obce, na hrázi rybníka.
