Jak dopravujeme obilí z dolejší části do části hořejší?
Zobrazit odpověď
Výtahem.
V jakém pořadí dáváme síta do dunsťáků a třidičů krupic?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta hustší a ku konci řidší.
Jak sem usí mlíti vlhké obilí?
Zobrazit odpověď
Více průchodů, moc neskládat, jinak jsou zamazány kameny, vysévače a svodné roury.
Z jakého materiálu jsou válce?
Zobrazit odpověď
Z tvrdé, chlazení litiny a jsou rýhovány.
Co docilujeme špičákem?
Zobrazit odpověď
Zbavujeme obilí špiček a částečně též klíčků.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Jedovnice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaJedovnice
Na Větráku
679 06
OkresBlansko
B 185
Jedovnice
GPS49° 20' 36.7''
16° 45' 38.9''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
400 m JJV od OU
Zaniklý
1834
1888 - shořel
Větrný mlýn Jedovnice

Mlýn postavil r. 1834 jedovnický stolař František Julínek z čp. 49. Mlýn mlel celých 55 let. Po roce 1843 se jeho majitelem stal Tomáš Nečas ze Suchdola. On nebo jeho syn Jakub postavil na jižní části úzké parcely damek čp. 164. Jakub Nečas je po svatbě přestěhoval do čp. 33. Mlýn 20. 5. 1888 zhořel.
Mlýn byl domalován do indikační skici Jedovnice z roku 1826.
Budova mlýna je zachycena v díle Karla Absolona Moravský Kras 2 díl na jedné z kreseb Jindřicha Wankela z roku cca 1850. Na kresbě je znázorněno vyjímečných 6 perutí (ty měl do roku 1937 i mlýn v Kořenci).

Lit.: Janečka, Josef: Větrné mlýna na Drahanské vrchovině, dipl. práce, MU Brno 2014,


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Julínek František 1834 - 1843
  • Nečas Tomáš 1843 - 1888
Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení

Obrazy

Historické mapy