Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Jak se nazývá střed mlýnského kamene kolem středu otáčení?
Zobrazit odpověď
Srdce nebo prsa.
Jak musí ležet spodní kaámen?
Zobrazit odpověď
Přesně do vodováhy.
Které listiny se přikládají k žádosti o tovaryšskou zkoušku?
Zobrazit odpověď
Učební smlouva, potvrzení mlynáře (mistra) o učení, školní vysvědčení a vysvědčení z pokračovací školy.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýn postavil r. 1834 jedovnický stolař František Julínek z čp. 49. Mlýn mlel celých 55 let. Po roce 1843 se jeho majitelem stal Tomáš Nečas ze Suchdola. On nebo jeho syn Jakub postavil na jižní části úzké parcely damek čp. 164. Jakub Nečas je po svatbě přestěhoval do čp. 33. Mlýn 20. 5. 1888 zhořel.
Mlýn byl domalován do indikační skici Jedovnice z roku 1826.
Budova mlýna je zachycena v díle Karla Absolona Moravský Kras 2 díl na jedné z kreseb Jindřicha Wankela z roku cca 1850. Na kresbě je znázorněno vyjímečných 6 perutí (ty měl do roku 1937 i mlýn v Kořenci).
Lit.: Janečka, Josef: Větrné mlýna na Drahanské vrchovině, dipl. práce, MU Brno 2014,
