Co uděláme po ukončení mletí?
Zobrazit odpověď
Otevřeme vysévače, necháme je provětrati, prohlédneme plátna, nejsou-li poškozena, eventuelně zalepíme.
Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Jaký je rozdíl mezi pšenicí a žitem?
Zobrazit odpověď
Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Jak vylehčíme kámen?
Zobrazit odpověď
Tak, aby běhoun nechytal spodek a nejstřil.
Jak musí státi železí a kypřice?
Zobrazit odpověď
Přesně do závaží uprostřed a kypřice musí přijiti přesně doprostřed.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Jedovnice | Detail mlýna

zpět | tisk | pdf
AdresaJedovnice
Na Větráku
679 06
OkresBlansko
B 185
Jedovnice
GPS49° 20' 36.7''
16° 45' 38.9''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
400 m JJV od OU
Zaniklý
1834
1888 - shořel
Větrný mlýn Jedovnice

Mlýn postavil r. 1834 jedovnický stolař František Julínek z čp. 49. Mlýn mlel celých 55 let. Po roce 1843 se jeho majitelem stal Tomáš Nečas ze Suchdola. On nebo jeho syn Jakub postavil na jižní části úzké parcely damek čp. 164. Jakub Nečas je po svatbě přestěhoval do čp. 33. Mlýn 20. 5. 1888 zhořel.
Mlýn byl domalován do indikační skici Jedovnice z roku 1826.
Budova mlýna je zachycena v díle Karla Absolona Moravský Kras 2 díl na jedné z kreseb Jindřicha Wankela z roku cca 1850. Na kresbě je znázorněno vyjímečných 6 perutí (ty měl do roku 1937 i mlýn v Kořenci).

Lit.: Janečka, Josef: Větrné mlýna na Drahanské vrchovině, dipl. práce, MU Brno 2014,


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Julínek František 1834 - 1843
  • Nečas Tomáš 1843 - 1888
Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení

Obrazy

Historické mapy