Kameny se musí skřesati, jelikož pozbyly ostrosti, a aby remiše byly v pořádku. příliš teplé mletí škodí.
Co děláme po naostření kamenů?
Zobrazit odpověď
Kámen vylehčíme, seřídíme za běhu, pak přisložíme a přesvědčíme se, jestli běží bezvadně.
Kolik šrotů se musí opakovat při plochém mletí a kolik při vysokém nebo polovisokém?
Zobrazit odpověď
Při plochém mletí se dělá 8-9 šrotů, při vyskokém a polovysokém 4-7 šrotů, dříve i více.
Jaké musí být melivo, když vyjde z kamenů?
Zobrazit odpověď
Nanejvýš vlažné, volné a musí míti hmat.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýn postavil r. 1834 jedovnický stolař František Julínek z čp. 49. Mlýn mlel celých 55 let. Po roce 1843 se jeho majitelem stal Tomáš Nečas ze Suchdola. On nebo jeho syn Jakub postavil na jižní části úzké parcely damek čp. 164. Jakub Nečas je po svatbě přestěhoval do čp. 33. Mlýn 20. 5. 1888 zhořel.
Mlýn byl domalován do indikační skici Jedovnice z roku 1826.
Budova mlýna je zachycena v díle Karla Absolona Moravský Kras 2 díl na jedné z kreseb Jindřicha Wankela z roku cca 1850. Na kresbě je znázorněno vyjímečných 6 perutí (ty měl do roku 1937 i mlýn v Kořenci).
Lit.: Janečka, Josef: Větrné mlýna na Drahanské vrchovině, dipl. práce, MU Brno 2014,
