Kámen musí býti pórovitý, né mnoho otevřený, jistřivý a poddajný podle toho jaké melivo má zpracováváti.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Jakou listinu dostane učeň, když obstál při zkoušce?
Zobrazit odpověď
Výuční a tovaryšský list.
Co docilujeme špičákem?
Zobrazit odpověď
Zbavujeme obilí špiček a částečně též klíčků.
Co je zapotřebí, když mlynář přijme učně?
Zobrazit odpověď
Uzavření smlouvy.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýn postavil r. 1834 jedovnický stolař František Julínek z čp. 49. Mlýn mlel celých 55 let. Po roce 1843 se jeho majitelem stal Tomáš Nečas ze Suchdola. On nebo jeho syn Jakub postavil na jižní části úzké parcely damek čp. 164. Jakub Nečas je po svatbě přestěhoval do čp. 33. Mlýn 20. 5. 1888 zhořel.
Mlýn byl domalován do indikační skici Jedovnice z roku 1826.
Budova mlýna je zachycena v díle Karla Absolona Moravský Kras 2 díl na jedné z kreseb Jindřicha Wankela z roku cca 1850. Na kresbě je znázorněno vyjímečných 6 perutí (ty měl do roku 1937 i mlýn v Kořenci).
Lit.: Janečka, Josef: Větrné mlýna na Drahanské vrchovině, dipl. práce, MU Brno 2014,
