Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Jak si počínáme, když nám někdo prodává špatné obilí?
Zobrazit odpověď
Podobné obilí nekoupíme a přijímané dobře prohlížíme.
Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Jak vylehčíme kámen?
Zobrazit odpověď
Tak, aby běhoun nechytal spodek a nejstřil.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýn postavil r. 1834 jedovnický stolař František Julínek z čp. 49. Mlýn mlel celých 55 let. Po roce 1843 se jeho majitelem stal Tomáš Nečas ze Suchdola. On nebo jeho syn Jakub postavil na jižní části úzké parcely damek čp. 164. Jakub Nečas je po svatbě přestěhoval do čp. 33. Mlýn 20. 5. 1888 zhořel.
Mlýn byl domalován do indikační skici Jedovnice z roku 1826.
Budova mlýna je zachycena v díle Karla Absolona Moravský Kras 2 díl na jedné z kreseb Jindřicha Wankela z roku cca 1850. Na kresbě je znázorněno vyjímečných 6 perutí (ty měl do roku 1937 i mlýn v Kořenci).
Lit.: Janečka, Josef: Větrné mlýna na Drahanské vrchovině, dipl. práce, MU Brno 2014,
