Hrubší pískovcové kameny mají obrácenou ostrost křesu, která těžce propouští obilí a ošpicuje je.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Kolik obrátek dělá koukolník?
Zobrazit odpověď
Při průměru 50 cm 15 obrátek za minutu. - Jinak obvodová rychlost mesmí přesahovat 40 cm za vteřinu.
Které přísady se často vyskytují v obilí?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky, česnek, koukol a vikev mimo jiné plevely.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný :
Uvádíme-li zděný větrný mlýn, který v polovině 19. století stál na území katastru obce Weigsdorf, nutno poznamenat, že lokalita větrného mlýna je dnes na území Polské lidové republiky (LOKAL. 187). Došlo tu totiž k úpravě státní hranice (514). Přesto však uvedeme zde zprávu stabilního katastru z poloviny století, kdy ještě náleželo k Čechám, že větrný mlýn zpracovával 1800 měřic obilí a vyrobil 1000 centů mouky. Na jednom mlýnském složení pracovali tehdy dva pracovníci (Arbeiter) (515). Podle protokolu pozemkových parcel z roku 1849 (516), pozemková parcela, na níž větrný mlýn stál, měla č. 938 v trati Am Windmühlberge; jejím vlastníkem byl tehdy Gottfried Metzig, majitel rytířského statku; bydlil v čp. 47 (517). Pozemek je označen jako rustikál a v roce 1843 je mlýn při usedlosti (stavební parcela č. 76), ležící asi 30 m na sever od mlýna. Bylo to jedno zděné a jedno dřevěné stavení, jen několik kroků od saské hranice. Lokalita větrného mlýna leží asi 2500 m na západ od Višňové (518).
Z konfigurace terénu a utváření parcel soudím, že někdy dříve stál větrný mlýn v poloze „Am Windmühlberg“, asi 700m na SSZ od Višňové, a to v blízkosti výškového bodu 297 m n.m.(519) (LOKAL. 190) (520).
Ve Višňové (Weigsdorf) byly v polovině 19. století vedle větrného mlýna ještě tři mlýny vodní celkem s pěti mlýnskými složeními na spodní vodu a s 3 pracujícími. Pro srovnání budiž uvedeno, že všechny tři vodní mlýny zpracovaly ročně 2300 měřic obilí a vyrobily 1380 centů mouky (521).
(514) Jak ukazuje v podrobnostech katastrální mapa stabilního katastru, byly hraniční poměry na česko-saské hranici v těchto místech neobyčejně složité proto, že se tu ze starších dob zachovaly četné enklávy. (Srovnej GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 8612/2, 1846, stav roku 1843, Weigsdorf).
(515) SÚA, SK, duplikát, kraj Boleslavský, okres Frýdlant,27, 33, Catastral-Schätzungs-Elaborat.
(516) Tamtéž, Grund-Parzellen-Protocol.
(517) V protokolu pozemkových parcel je pozdější oprava zápisu křestního jména na Gottlob a domovního popisného čísla na 80.
(518) Shora uvedené prameny jsou potvrzeny i sdělením rady MNV ve Višňové z 12.3. 1958, čj. 106/58 ze 14.3. 1958; GÚ-ČSAV, VM-Č.
(519) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Frýdlant 5-5, 1954.
(520) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 8612/2, 1893 (stav roku 1893), list 2 Višňová. Mlýn na uvedené mapě není jinak doložen. Před úpravou státní hranice ležela tato lokalita v Sasku.
(521) SÚA, cit. Catastral-Schätzungs-Elaborat.
