Více průchodů, moc neskládat, jinak jsou zamazány kameny, vysévače a svodné roury.
Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Co se dělá, když se odstraňuje omílka?
Zobrazit odpověď
Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný :
Uvádíme-li zděný větrný mlýn, který v polovině 19. století stál na území katastru obce Weigsdorf, nutno poznamenat, že lokalita větrného mlýna je dnes na území Polské lidové republiky (LOKAL. 187). Došlo tu totiž k úpravě státní hranice (514). Přesto však uvedeme zde zprávu stabilního katastru z poloviny století, kdy ještě náleželo k Čechám, že větrný mlýn zpracovával 1800 měřic obilí a vyrobil 1000 centů mouky. Na jednom mlýnském složení pracovali tehdy dva pracovníci (Arbeiter) (515). Podle protokolu pozemkových parcel z roku 1849 (516), pozemková parcela, na níž větrný mlýn stál, měla č. 938 v trati Am Windmühlberge; jejím vlastníkem byl tehdy Gottfried Metzig, majitel rytířského statku; bydlil v čp. 47 (517). Pozemek je označen jako rustikál a v roce 1843 je mlýn při usedlosti (stavební parcela č. 76), ležící asi 30 m na sever od mlýna. Bylo to jedno zděné a jedno dřevěné stavení, jen několik kroků od saské hranice. Lokalita větrného mlýna leží asi 2500 m na západ od Višňové (518).
Z konfigurace terénu a utváření parcel soudím, že někdy dříve stál větrný mlýn v poloze „Am Windmühlberg“, asi 700m na SSZ od Višňové, a to v blízkosti výškového bodu 297 m n.m.(519) (LOKAL. 190) (520).
Ve Višňové (Weigsdorf) byly v polovině 19. století vedle větrného mlýna ještě tři mlýny vodní celkem s pěti mlýnskými složeními na spodní vodu a s 3 pracujícími. Pro srovnání budiž uvedeno, že všechny tři vodní mlýny zpracovaly ročně 2300 měřic obilí a vyrobily 1380 centů mouky (521).
(514) Jak ukazuje v podrobnostech katastrální mapa stabilního katastru, byly hraniční poměry na česko-saské hranici v těchto místech neobyčejně složité proto, že se tu ze starších dob zachovaly četné enklávy. (Srovnej GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 8612/2, 1846, stav roku 1843, Weigsdorf).
(515) SÚA, SK, duplikát, kraj Boleslavský, okres Frýdlant,27, 33, Catastral-Schätzungs-Elaborat.
(516) Tamtéž, Grund-Parzellen-Protocol.
(517) V protokolu pozemkových parcel je pozdější oprava zápisu křestního jména na Gottlob a domovního popisného čísla na 80.
(518) Shora uvedené prameny jsou potvrzeny i sdělením rady MNV ve Višňové z 12.3. 1958, čj. 106/58 ze 14.3. 1958; GÚ-ČSAV, VM-Č.
(519) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Frýdlant 5-5, 1954.
(520) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 8612/2, 1893 (stav roku 1893), list 2 Višňová. Mlýn na uvedené mapě není jinak doložen. Před úpravou státní hranice ležela tato lokalita v Sasku.
(521) SÚA, cit. Catastral-Schätzungs-Elaborat.
