Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Kolik dělá obrátek v minutě hladká nebo porculánová stolice při průměru 30 cm?
Zobrazit odpověď
225 - 30 = 195 obrátek v min.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Co uděláme po ukončení mletí?
Zobrazit odpověď
Otevřeme vysévače, necháme je provětrati, prohlédneme plátna, nejsou-li poškozena, eventuelně zalepíme.
V jaké poloze jsou válce?
Zobrazit odpověď
Přesně vodorovně.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Nové Strašecí | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaNové Strašecí
Nad Větrákem
271 01
OkresRakovník
P 39
Nové Strašecí
GPS50° 9' 15.9''
13° 53' 32.8''
Mapová značkaHolandský / Zaniklý objekt, památník
450 m ZSZ od náměstí
Zaniklý
1832
1889 - rozebrán
Větrný mlýn Nové Strašecí

Na návrší za Rakovnickým předměstím (asi 550m na ZSZ od středu náměstí v Novém Strašecí) postavil Václav Josífek roku 1832 na svém poli (pozemková parcela č. 1774, stavební parcela č. 315) zděný větrný mlýn (250). Podnětem k zřízení mlýna byly předcházející suché roky.
Plášť mlýna byl postaven z opuky, svrchní část tvořily dřevěné obruba s okenicemi a celodřevěná střecha. Po otevření vhodného počtu okenic se vrchní konstrukce otáčela celá a od ní byl poháněn svislý hřídel na jehož spodním konci bal upevněn mlýnský kámen.
Na počátku 70. let začal mlýn chátrat z důvodu vysokých nákladů na jeho údržbu a neschopnosti konkurovat zdejšímu parnímu mlýnu.
V 80. letech 19. století byl mlýn zrušen (251) a stavební úpravou a přístavbou změněn na hostinec manželi Stříbrzkovými. Roku 1889 byl mlýn stržen. (252).
Název Větrník udržel si objekt (253) i do současné doby. Dnes na stavební parcele č. 315 stojí dům čp. 289 (bývalý hostinec) slouží jako obytná budova (254).
Lokalita má nadmořskou výšku cca 482m nad mořem (255).
(250) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 5293, 1845 (stav roku 1841), list III (Nové Strašecí).
(251) A. Langová, Větrník, Vlastivědný sborník okresu slánského a novostrašického, Nové Strašecí, ročník 1/1923, 91.
(252) Nepochybně již po provedené stavební adaptaci představuje tento objekt kresba tužkou L. Durase, datovaná již k roku 1873; obrázek je od roku 1896 v Okresním vlastivědném museu v Novém Strašecí pod starým inv. č. 1550, novým 566. Za půjčení děkujeme uvedenému museu (GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 5293 z roku 1893, list 3 (Nové Strašecí).
(253) Statistický lexikon obcí RČS, I, země Česká, Praha 1934, 327.
(254) Vlastníkem jeho byl J. Prokop (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV v Novém Strašecí z 25.2. 1956, zn. 176/56), dnes je majitelem domu i pozemku dr. J. Šmíd z Nového Strašecí čp. 289 (Sdělení MNV v Novém Strašecí z 29.7. 1970, čj. 744, GÚ – ČSAV, VM – Č).
(255) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Rakovník 1-5, 1951.


Mlýn je vyobrazen na
  • II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
  • Mapa Království Českého (1850)
  • Příjmení mlynářů působících na mlýně
    • Josífek Václav 1832 -
    Neexistuje
    Holandský
    Zděná - kamenná
    Technologické vybavení

    Historické mapy

    Obrazy

    Ostatní