Na návrší za Rakovnickým předměstím (asi 550m na ZSZ od středu náměstí v Novém Strašecí) postavil Václav Josífek roku 1832 na svém poli (pozemková parcela č. 1774, stavební parcela č. 315) zděný větrný mlýn (250). Podnětem k zřízení mlýna byly předcházející suché roky.
Plášť mlýna byl postaven z opuky, svrchní část tvořily dřevěné obruba s okenicemi a celodřevěná střecha. Po otevření vhodného počtu okenic se vrchní konstrukce otáčela celá a od ní byl poháněn svislý hřídel na jehož spodním konci bal upevněn mlýnský kámen.
Na počátku 70. let začal mlýn chátrat z důvodu vysokých nákladů na jeho údržbu a neschopnosti konkurovat zdejšímu parnímu mlýnu.
V 80. letech 19. století byl mlýn zrušen (251) a stavební úpravou a přístavbou změněn na hostinec manželi Stříbrzkovými. Roku 1889 byl mlýn stržen. (252).
Název Větrník udržel si objekt (253) i do současné doby. Dnes na stavební parcele č. 315 stojí dům čp. 289 (bývalý hostinec) slouží jako obytná budova (254).
Lokalita má nadmořskou výšku cca 482m nad mořem (255).
(250) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 5293, 1845 (stav roku 1841), list III (Nové Strašecí).
(251) A. Langová, Větrník, Vlastivědný sborník okresu slánského a novostrašického, Nové Strašecí, ročník 1/1923, 91.
(252) Nepochybně již po provedené stavební adaptaci představuje tento objekt kresba tužkou L. Durase, datovaná již k roku 1873; obrázek je od roku 1896 v Okresním vlastivědném museu v Novém Strašecí pod starým inv. č. 1550, novým 566. Za půjčení děkujeme uvedenému museu (GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 5293 z roku 1893, list 3 (Nové Strašecí).
(253) Statistický lexikon obcí RČS, I, země Česká, Praha 1934, 327.
(254) Vlastníkem jeho byl J. Prokop (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV v Novém Strašecí z 25.2. 1956, zn. 176/56), dnes je majitelem domu i pozemku dr. J. Šmíd z Nového Strašecí čp. 289 (Sdělení MNV v Novém Strašecí z 29.7. 1970, čj. 744, GÚ – ČSAV, VM – Č).
(255) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Rakovník 1-5, 1951.
