Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jaké mlýny máme? (co melou?)
Zobrazit odpověď
Na obilí, olej, hořčici, papriku, sádru, cement a solné mlýny.
Čeho docílíme koukolníkem?
Zobrazit odpověď
Vybrání kulovatin.
Co se stává, když se mele za horka?
Zobrazit odpověď
Kameny se musí skřesati, jelikož pozbyly ostrosti, a aby remiše byly v pořádku. příliš teplé mletí škodí.
Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Na větrný mlýn mezi Novými Křečany (Neuehrenberg) a Pánským (Herrenwalde) upozornila zpráva, že roku 1928 tu stál poslední větrný mlýn šluknovského okresu a že se právě odstraňuje (435). Katastrální mapa z roku 1901 (436) ukázala, že mlýn stál na pozemkové parcele č. 2493/1 (437) v západní části katastrálního území, něco přes 300 m na východ od hranic s katastrálním územím Panský (Herrenwalde). Značka pro větrný mlýn na katastrální mapě (438) svědčí patrně na mlýn dřevěné stavební konstrukce. Mlýn byl postaven nejdříve po roce 1850 (439).
(435) Reichenberger Zeitung cit. článek z 15.3. 1928.
(436) GÚ – ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 7264/2, Alt-Ehrenberg, 1901, list 7.
(437) Srov. GÚ – ÚAGK, SK, cit. i.č. katastr. mapa z r. 1937 (stav r. 1936), (Staré Křečany).
(438) Cit. katastr. mapy z r. 1901 a 1937, kdy je mlýn ještě vyznačen.
(439) Není o něm zmínky v sumáři Oceň. operátu stabilního katastru (GÚ-ÚAGK, SK, Oceň. operát, krajské sumáře
Existuje zpráva, že poslední větrný mlýn byl rozebírán v roce 1928 na území Nových Křečan. Je také na mapě 3. vojenského mapování.