Musí býti umyty kartáčem, horkou vodou s přidáním octa a střeny houbou. Totéž platí pro válce.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Jaký je postup při vysokém a polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Na větrný mlýn mezi Novými Křečany (Neuehrenberg) a Pánským (Herrenwalde) upozornila zpráva, že roku 1928 tu stál poslední větrný mlýn šluknovského okresu a že se právě odstraňuje (435). Katastrální mapa z roku 1901 (436) ukázala, že mlýn stál na pozemkové parcele č. 2493/1 (437) v západní části katastrálního území, něco přes 300 m na východ od hranic s katastrálním územím Panský (Herrenwalde). Značka pro větrný mlýn na katastrální mapě (438) svědčí patrně na mlýn dřevěné stavební konstrukce. Mlýn byl postaven nejdříve po roce 1850 (439).
(435) Reichenberger Zeitung cit. článek z 15.3. 1928.
(436) GÚ – ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 7264/2, Alt-Ehrenberg, 1901, list 7.
(437) Srov. GÚ – ÚAGK, SK, cit. i.č. katastr. mapa z r. 1937 (stav r. 1936), (Staré Křečany).
(438) Cit. katastr. mapy z r. 1901 a 1937, kdy je mlýn ještě vyznačen.
(439) Není o něm zmínky v sumáři Oceň. operátu stabilního katastru (GÚ-ÚAGK, SK, Oceň. operát, krajské sumáře
Existuje zpráva, že poslední větrný mlýn byl rozebírán v roce 1928 na území Nových Křečan. Je také na mapě 3. vojenského mapování.
