Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Jak má vypadati dobré obilí?
Zobrazit odpověď
Musí být zdravé, suché, čisté, plnozrnné a nesmí být zatuchlé.
Jak leží větrníky přes sebe?
Zobrazit odpověď
Křížem přes sebe.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
1,2 km SZ od centra obce (OÚ), asi 200 m severně od kapličky u silnice 367 z Kvasic do Kroměříže, u informačního sloupku modře značené turistické trasy z Kvasic do Střížovic
Zaniklý
1890
asi ?
Větrné čerpadlo s Halladayovou turbínou u bývalé výletní hospody Pindula. Dřevěný stožár (čtyřnožka), výška asi dvojnásobek průměru rotoru nad melioračním kanálem. Sloužilo pravděpodobně pro zásobování vodou objektu „Pindula“ – výletního hostince a přepřahací stanice pro povozy.
Podle nákresu byl otáčivý pohyb větrné turbíny převeden hřídelí k převodu na vahadla pro 2 pumpy.
Dochoval se jen můstek nad kanálem, pod nímž je patrné bývalé stavidlo, které zvyšovalo hladinu v umělém kanálu. Jsou patrné svislé drážky v bočních stěnách kamenných pilířů můstku
Fotografie - Situační schema / nákres originál firmy Kunz datovaný 26. 2. 1890. V rámečku je patrná poloha hospody, stavidla a patek stožáru větrného čerpadla.
Fotografie kamenného můstku, v bočním „pilíři“ je patrná drážka pro výplně bývalého stavidla, tzv náplatky
Zdroj informací: Obecní muzeum Kvasice, Květa Koutňáková
