V jakém pořadí dáváme síta do dunsťáků a třidičů krupic?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta hustší a ku konci řidší.
Jak docílíme dobré mouky ku pečení?
Zobrazit odpověď
Smícháním několika druhů dohromady.
Jaký je rozdíl mezi pšenicí a žitem?
Zobrazit odpověď
Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Jaký je postup při vysokém a polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Bukovina u Čisté | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaBukovina u Čisté

514 01
OkresSemily
P 28
Bukovina u Čisté
GPS50° 33' 15.3''
15° 33' 51.0''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
1,6 km SZ od OU
Zaniklý
1828
asi 1890 - rozebrán
Větrný mlýn Bukovina u Čisté

Pokorný:
Tento dřevěný větrný mlýn bývá někdy označován jako studenecký (vedle větrných mlýnů, uvedených na přiložené mapě LOKAL. 96 a 110). Stál však na kopci Horka v SZ cípu katastrálního území Bukovina u Čisté, při hranici s katastrálním území Studenec a Zálesní Lhoty, jak je patrno již z katastrální mapy z roku 1842 (782). Pozemková parcela má č. 215 a dřevěný domek nedaleko mlýna č. stavební parcely 63. Mlýn byl postaven roku 1828 Václavem Haklem (odtud Haklův větrák) a jeho tchánem Najmanem z Borovnice (783). Tento mlýn byl roku 1833 náhle vzniklou vichřicí překocen a roztříštěn. Nový mohutnější větrný mlýn, postavený Haklem roku 1835, (784) byl v činnosti do 90. let 19. století, kdy byl zbořen a z dříví postavena chalupa (785). Později dostala i pozemková parcela jiný tvar (786). Polohu někdejšího větrného mlýna označuje javor a několik jeřábů (787). Lokalita (788) je v nadmořské výšce cca 590 m (789). V současné době pozemek náleží Václavu Plecháčovi z čp. 60 v Bukovině (790).
(782) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 673, 1845 (stav roku 1842), list 1 (Bukovina u Čisté). Větrný mlýn je v této mapě vyznačen málo obvyklou značkou. Srovnej i originál uvedené katastrální mapy v SÚA, i.č. 1066.
(783) J. Kuřík, Haklův větrák na Horce, Vesnice tkalců, Vlastivědný sborníček, sešit 2, 1926, 78. M. Šorm „větrák“ ve Studenci u Horek, ČL, ročník 26/1926, 349 píše, že mlýn byl postaven asi roku 1823.-Srovnej i výpis z rodinných pamětí (III, 292), pořízený laskavostí p. J. Kuříka (GÚ-ČSAV, VM-Č, čj. 42/58).
(784) Protokol stavebních parcel SK uvádí Wencla Hakla, chalupníka v Bukovině čp. 46, jako vlastníka rustikální pozemkové parcely č. 215 (SÚA, SK, duplikát, 21, 12, Bukowina bei Czista, Grund-Parzellen-Protocol). Roku 1853 je roční výrobní kapacita větrného mlýna odhadována na 540 měřic obilí, při čemž mlýn pracoval tehdy o jednom složení a s jednou pracovní sílou. (Tamtéž, Catastral-Schätzungs-Elaborat).
(785) J. Kuřík, I.c., 79. Srovnej katastrální mapu u roku 1899, GÚ-ÚAGK, SK, i.č. 673, Bukovina u Čisté, 1899 (stav roku 1897), list 1, kde je větrný mlýn i stavení při něm ještě vyznačeno. Dále : Větrný mlýn ve Studenci, Vesnice tkalců, sešit 1, 1925, 18.
(786) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 673, 1939 (stav roku 1938), list 1, (Bukovina u Čisté). Na této mapě i na pozemkové mapě z roku 1879 je vedle obydlí mlynářova (stavební parcela č. 63) již vyznačeno – jižně od něho – další stavení na Horce (stavební parcela č. 71).
(787) J. Kuřík, I.c., 78.
(788) Samota na Horce (o dvou staveních); Statistický lexikon obcí RČS, I, země Česká, Praha 1934, 235.
(789) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jičín 2-0, 1952.
(790) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV v Bukovině u Čisté (J. Paulů) z 3.8. 1970.


Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení

Historické mapy