Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Jak sem usí mlíti vlhké obilí?
Zobrazit odpověď
Více průchodů, moc neskládat, jinak jsou zamazány kameny, vysévače a svodné roury.
Které přísady v obilí jsou pro mlynáře škodlivé?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky poškozují mlynáře na váze, vikev a koukol barví mouku do šeda, česnek zamazává válce a kámen.
Co děláme po každém sejití zásypu při vysokém neb polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Mouku odstavujeme jako hotový produkt, ostatní odstavujeme v pytlích k dalšímu semílání.
Pokorný:
Tento dřevěný větrný mlýn bývá někdy označován jako studenecký (vedle větrných mlýnů, uvedených na přiložené mapě LOKAL. 96 a 110). Stál však na kopci Horka v SZ cípu katastrálního území Bukovina u Čisté, při hranici s katastrálním území Studenec a Zálesní Lhoty, jak je patrno již z katastrální mapy z roku 1842 (782). Pozemková parcela má č. 215 a dřevěný domek nedaleko mlýna č. stavební parcely 63. Mlýn byl postaven roku 1828 Václavem Haklem (odtud Haklův větrák) a jeho tchánem Najmanem z Borovnice (783). Tento mlýn byl roku 1833 náhle vzniklou vichřicí překocen a roztříštěn. Nový mohutnější větrný mlýn, postavený Haklem roku 1835, (784) byl v činnosti do 90. let 19. století, kdy byl zbořen a z dříví postavena chalupa (785). Později dostala i pozemková parcela jiný tvar (786). Polohu někdejšího větrného mlýna označuje javor a několik jeřábů (787). Lokalita (788) je v nadmořské výšce cca 590 m (789). V současné době pozemek náleží Václavu Plecháčovi z čp. 60 v Bukovině (790).
(782) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 673, 1845 (stav roku 1842), list 1 (Bukovina u Čisté). Větrný mlýn je v této mapě vyznačen málo obvyklou značkou. Srovnej i originál uvedené katastrální mapy v SÚA, i.č. 1066.
(783) J. Kuřík, Haklův větrák na Horce, Vesnice tkalců, Vlastivědný sborníček, sešit 2, 1926, 78. M. Šorm „větrák“ ve Studenci u Horek, ČL, ročník 26/1926, 349 píše, že mlýn byl postaven asi roku 1823.-Srovnej i výpis z rodinných pamětí (III, 292), pořízený laskavostí p. J. Kuříka (GÚ-ČSAV, VM-Č, čj. 42/58).
(784) Protokol stavebních parcel SK uvádí Wencla Hakla, chalupníka v Bukovině čp. 46, jako vlastníka rustikální pozemkové parcely č. 215 (SÚA, SK, duplikát, 21, 12, Bukowina bei Czista, Grund-Parzellen-Protocol). Roku 1853 je roční výrobní kapacita větrného mlýna odhadována na 540 měřic obilí, při čemž mlýn pracoval tehdy o jednom složení a s jednou pracovní sílou. (Tamtéž, Catastral-Schätzungs-Elaborat).
(785) J. Kuřík, I.c., 79. Srovnej katastrální mapu u roku 1899, GÚ-ÚAGK, SK, i.č. 673, Bukovina u Čisté, 1899 (stav roku 1897), list 1, kde je větrný mlýn i stavení při něm ještě vyznačeno. Dále : Větrný mlýn ve Studenci, Vesnice tkalců, sešit 1, 1925, 18.
(786) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 673, 1939 (stav roku 1938), list 1, (Bukovina u Čisté). Na této mapě i na pozemkové mapě z roku 1879 je vedle obydlí mlynářova (stavební parcela č. 63) již vyznačeno – jižně od něho – další stavení na Horce (stavební parcela č. 71).
(787) J. Kuřík, I.c., 78.
(788) Samota na Horce (o dvou staveních); Statistický lexikon obcí RČS, I, země Česká, Praha 1934, 235.
(789) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jičín 2-0, 1952.
(790) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV v Bukovině u Čisté (J. Paulů) z 3.8. 1970.