Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Jakého materiálu se používá pro vysévače?
Zobrazit odpověď
Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Co se dociluje tím, že větrníky leží křížem přes sebe?
Zobrazit odpověď
Produkty určené k mletí dostávají se na mlecí plochu, jsou rozemílány a současně dopravovány na vnější obvod kamene.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný: Větrný mlýn se tu uvádí roku 1720 (218), a to severně od Zdib, snad někde v blízkosti rozcestí, kde stávala budova pošty (219). Místní zjišťování nemělo zatím kladný výsledek (220). Zmíněná poloha při rozcestí je 306m nad mořem (221).
(218) Rukopis Müllerovy mapy, PNP, sing. AT III 5. Za upozornění děkuji doc. dr. Fr. Roubíkovi.
(219) Posthaus na katastrální mapě z roku 1842 (GÚ – ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 9226, 1845), stav 1842 (Zdiby), nebo Neue Post na Plan der Umgebung von Prag, list IV, s. d., asi z let 1860 až 1862.
(220)GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV ve Zdibech, ze 14.2. 1956, B.
(221) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Kralupy nad Vltavou 5-6, 1951
