Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Jak se dopravuje obilí vodorovně?
Zobrazit odpověď
Šneky a pásy popruhovými.
Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
U objektu větrného mlýnku (ve kterém už ale není technologie) se dochovala větrná turbína na příhradovém stožáku. Objekt má rozměry 4 x 3 m, větrná turbína má 18 lopatek a průměr 3,5 m. Natáčela se pomocí šnekového převodu. Na střeše opraveného objektu mlýnku je lepenka.