Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Kde se rýhují válce?
Zobrazit odpověď
V továrně, kde mají rýhovačku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

16pm31Europe/Prague.f2024Thu, 16 May 2024 19:42:12 +020005pm31 / Den větru - 15. 6. 2024

15. červen – Světový den větru

Od větrných mlýnů k větrným elektrárnám

V oficiálním seznamu světových dnů je 15. červen vyhlášen jako Světový den větru. Při té příležitosti zorganizovala Česká společnost pro větrnou energii „den otevřených dveří“ na deseti větrných elektrárnách a Sekce větrných mlýnů při Kruhu přátel Technického muzea v Brně se připojila pozvánkou k návštěvě dvanácti větrných mlýnů. V sobotu 15. 6. budou mít zájemci o tuto techniku – od historických objektů po moderní energetické zdroje – mít možnost nahlédnout od 10 do 16 hodin do útrob těchto zařízení. Na všech lokalitách budou zajištěny prohlídky s výkladem provozovatelů větrných elektráren i větrných mlynářů. Především u větrných elektráren je to vzácná příležitost, větrné mlýny uvedené v seznamu jsou během turistické sezóny běžně přístupné častěji.

V některých případech jsou oba druhy větrných zařízení v cyklisticky přijatelných vzdálenostech a tak se nabízí možnost absolvovat cestu od větrného mlýna k nedaleké větrné elektrárně a porovnat si,
jak pokročila jejich velikost a energetický výkon během posledních 100 let.
Větrné mlýny dosahovaly výšky i průměr jejich křídel, která mohla mlýnským kamenům poskytnout přibližně 15 kW mechanického výkonu, kolem 15 metrů, moderní větrné elektrárny mají věže vysoké až 100 m, průměr rotoru až 150 m a výkon 3 až 5 MW. Zatímco se velikost objektů zvýšila asi 10x, výkon vzrostl 200 až 250x. Některé větrné elektrárny stojí nedaleko míst s větrnými mlýny a potvrzují tak zkušenosti větrných mlynářů s větrnými podmínkami lokality.

Trasu od větrného mlýna k nedalekým větrným elektrárnám nabízí objekty na Prostějovsku mezi větrným mlýnem na východním okraji obce Přemyslovice a větrnými elektrárnami u Rozstání a Protivanova.

Podrobnosti o jednotlivých objektech a případně i program nabízí stránky www.povetrnik.cz (větrné mlýny) a www.csve.cz (větrné elektrárny).

Seznam lokalit přístupných při Světovém dnu větru
Větrné elektrárny
Rozstání, okres Prostějov
Protivanov, okres Prostějov
Břežany, okres Znojmo
Horní Řasnice, okres Liberec
Věžnice, okres Havlíčkův Brod
Vrbice, okres Karlovy Vary
Horní Částkov, okres Sokolov
Klíny sever, okres Most
Nová Ves v Horách, okres Most
Zlatá Olešnice, okres Trutnov

Větrné mlýny
Kuželov, okres Hodonín
Rymice, okres Kroměříž
Velké Těšany, okres Kroměříž
Rudice, okres Blansko
Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín
Jindřichovice pod Smrkem, okres Liberec
Starý Poddvorov, okres Hodonín
Klobouky u Brna, okres Břeclav
Borovnice, okres Trutnov
Spálov, okres Nový Jičín
Partutovice, okres Přerov
Přemyslovice, okres Prostějov