Co se používá k mletí na plocho?
Zobrazit odpověď
Žitná stolice.
Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Jaký je postup při vysokém a polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Rymice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaRymice
u č. p. 62
769 01
OkresKroměříž
Burian 37
Rymice
GPS49° 20' 38.7''
17° 31' 58.4''
Mapová značkaNěmecký / Objekt s kompletní technologií
300 m V od OÚ
34559/7-5889 z r.1973
otevřít list NPÚ
Muzeum s průvodcem
1975
Větrný mlýn Rymice

Mlýn německého typu je vlastně replikou postavenou s využitím dílů z bývalého mlýna v Bořenovicích. Ten postavil v roce 1795 František Hlobil, když se vzdal myšlenky na převoz svého mlýna z Žeranovic. Před stavbou musel zakoupit pozemek a získat povolení ke stavbě. Zajímavostí je, že se dochovala kompletní kupní smlouva mezi ním a obcí Bořenovice. V ní čteme například, že stavební pozemek se šesti měřicemi pole koupil na dluh za 60 zlatých rýnských, a že musel odvádět vrchnosti ročně čtyři zlaté a obci dvakrát ročně devět zlatých. Zato směl mít dvě krávy a dva kusy černého dobytka v obecním stádě na pastvisku. Stavbu i provoz mlýna realizoval na vlastní náklady.
V roce 1891 byl mlýn převržen vichřící, po opravě však pracoval dál. Za první republiky již mlečů ubývalo a tak chtěl mlynář František Sklenář v roce 1932 odhlásit živnost a mlýn zbořit. Památkový ústav mu to nedovolil, takže v mletí pokračoval. Po druhé světové válce však mlýn jen chátral. Větrný mlýn zachránilo v roce 1977 jeho přemístění do Souboru lidových staveb v Rymicích. Dnes je mlýn o velikosti 5,9 x 5,9 m a výšce 11,2 m opraven. Větrné kolo o čtyřech křídlech má průměr 14,8 m, plocha jednoho křídla je 6,5 m2. Palečné kolo má 96 palců a průměr 3,3 m. Céví má průměr 40 cm a místo na 10 zubů. Ve mlýně je jedno složení o průměru kamenů 1,2 m a výškách 20 a 17 cm. Mlýn je veřejnosti přístupný jako součást prohlídkové trasy v obci.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Hlobil František 1795
  • Sklenář František 1928
Přemístěn
Německý
Dřevěná
Exteriér
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Okna
  • Schodiště
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Schodiště
  • Dnes je mlýn o velikosti 5,9 x 5,9 m a výšce 11,2 m opraven. Větrné kolo o čtyřech křídlech má průměr 14,8 m, plocha jednoho křídla je 6,5 m2.

  • Existující obyčejné složení
  • Palečné kolo má 96 palců a průměr 3,3 m. Céví má průměr 40 cm a místo na 10 zubů. Ve mlýně je jedno složení o průměru kamenů 1,2 m a výškách 20 a 17 cm
    Technologické vybavení
  • brzda
  • cévní kolo
  • drak
  • lub
  • mlecí kámen
    • francouzský kámen (Počet: 1)
  • moučnice
  • násypný koš
  • paleční kolo
  • svislá hřídel (Kovová)
  • větrné kolo (perutě rovné)
  • vodorovný hřídel - val
  • žejbro, žejbrovací síta
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Listinné dokumenty, korespondence