Jakého materiálu se používá pro vysévače?
Zobrazit odpověď
Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Jaký je postup při vysokém a polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Kdo má učňovskou smlouvu podepsat?
Zobrazit odpověď
Mlynář, otec nebo poručník učně a učeň.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Rymice | Detail mlýna

zpět | tisk | pdf
AdresaRymice
u č. p. 62
769 01
OkresKroměříž
Burian 37
Rymice
GPS49° 20' 38.7''
17° 31' 58.4''
Mapová značkaNěmecký / Objekt s kompletní technologií
300 m V od OÚ
34559/7-5889 z r.1973
otevřít list NPÚ
Muzeum s průvodcem
1975
Větrný mlýn Rymice

Mlýn německého typu je vlastně replikou postavenou s využitím dílů z bývalého mlýna v Bořenovicích. Ten postavil v roce 1795 František Hlobil, když se vzdal myšlenky na převoz svého mlýna z Žeranovic. Před stavbou musel zakoupit pozemek a získat povolení ke stavbě. Zajímavostí je, že se dochovala kompletní kupní smlouva mezi ním a obcí Bořenovice. V ní čteme například, že stavební pozemek se šesti měřicemi pole koupil na dluh za 60 zlatých rýnských, a že musel odvádět vrchnosti ročně čtyři zlaté a obci dvakrát ročně devět zlatých. Zato směl mít dvě krávy a dva kusy černého dobytka v obecním stádě na pastvisku. Stavbu i provoz mlýna realizoval na vlastní náklady.
V roce 1891 byl mlýn převržen vichřící, po opravě však pracoval dál. Za první republiky již mlečů ubývalo a tak chtěl mlynář František Sklenář v roce 1932 odhlásit živnost a mlýn zbořit. Památkový ústav mu to nedovolil, takže v mletí pokračoval. Po druhé světové válce však mlýn jen chátral. Větrný mlýn zachránilo v roce 1977 jeho přemístění do Souboru lidových staveb v Rymicích. Dnes je mlýn o velikosti 5,9 x 5,9 m a výšce 11,2 m opraven. Větrné kolo o čtyřech křídlech má průměr 14,8 m, plocha jednoho křídla je 6,5 m2. Palečné kolo má 96 palců a průměr 3,3 m. Céví má průměr 40 cm a místo na 10 zubů. Ve mlýně je jedno složení o průměru kamenů 1,2 m a výškách 20 a 17 cm. Mlýn je veřejnosti přístupný jako součást prohlídkové trasy v obci.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Hlobil František 1795
  • Sklenář František 1928
Přemístěn
Německý
Dřevěná
Exteriér
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Okna
  • Schodiště
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Schodiště
  • Dnes je mlýn o velikosti 5,9 x 5,9 m a výšce 11,2 m opraven. Větrné kolo o čtyřech křídlech má průměr 14,8 m, plocha jednoho křídla je 6,5 m2.

  • Existující obyčejné složení
  • Palečné kolo má 96 palců a průměr 3,3 m. Céví má průměr 40 cm a místo na 10 zubů. Ve mlýně je jedno složení o průměru kamenů 1,2 m a výškách 20 a 17 cm
    Technologické vybavení
  • brzda
  • cévní kolo
  • drak
  • lub
  • mlecí kámen
    • francouzský kámen (Počet: 1)
  • moučnice
  • násypný koš
  • paleční kolo
  • svislá hřídel (Kovová)
  • větrné kolo (perutě rovné)
  • vodorovný hřídel - val
  • žejbro, žejbrovací síta
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Listinné dokumenty, korespondence