Jaké rozměry mají tyto větrníky? (V jaké oblasti kamene jsou?)
Zobrazit odpověď
Začínají asi 8 cm od střčdu kamenů, nebo jen v mlecí ploše.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jak skladujeme obilí?
Zobrazit odpověď
V suchu, chladnu, v silu neb hrádi a též v pytlích v hranicích.
Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Co se dociluje na mačkací stolici?
Zobrazit odpověď
Uvolňuje žlábek následkem prasknutí zrna a tím odstraňuje nečistotu ze žlábku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Nedochované větrné čerpadlo bylo součástí areálu nedochované parní elektrárny, jejíž vznik byl spojen se stavbou zámku na Lešné hrabětem Seilernem v letech 1887 - 1893. Elektrárna byla situovaná na okraji bývalé Lešenské obory u silnice směrem k Lukovu. Již r. 1987 se o objektu píše v okresních novinách Naše pravda jako zpustlém a zanedbaném. Větrné čerpadlo, které sloužilo pro zásobování parní elektrárny vodou pro parní stroje, zaniklo pravděpodobně s výměnou parního pohonu generátorů elektrárny za dva spalovací motory Wikov s výkonem po 8 HP.
Větrné čerpadlo je dokumentováno dobovou rovněž fotografi ze začátku 20. století. Zobrazení čerpadla (byť jen jeho horní části, ostatní je skryto za stromy) umožňuje určení typu větrného rotoru jako Halladayova turbína.
Hranolovitou nástavbu kónické příhradové věže a tvar kormidla naznačuje při porovnání s dokumentací bývalého větrného čerpadla ve Vysokém nad Jizerou i původ stroje. S velkou pravděpodobností jde o výrobek rakouské firmy Friedlander.
Zdroje, odkazy: Okresní noviny Naše pravda, 1988. Elektrárna na Lešné;
Okresní noviny Naše pravda. 7. 8. 1987, fotografie celkový pohled . elektrárnu – počátek 20. století;
Informace Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně
Barevná kreslená pohlednice s tématem Mariánského poutního místa Štípa se dvěma vyobrazeními kostela ve Štípě (vyd. 1955). V kresbě Štípa od jihu s kresbou stožáru větrného čerpadla i s rotorem a budovy u jeho paty.