Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Co děláme po naostření kamenů?
Zobrazit odpověď
Kámen vylehčíme, seřídíme za běhu, pak přisložíme a přesvědčíme se, jestli běží bezvadně.
Z jakého materiálu jsou válce?
Zobrazit odpověď
Z tvrdé, chlazení litiny a jsou rýhovány.
Jak musí ležet spodní kaámen?
Zobrazit odpověď
Přesně do vodováhy.
Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice:
Pšenice váží 76 - 82 kg hekr.,
žito váží 65 - 72 kg hekt.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýn ve Hvězdě (dříve Stern) máme doložen zatím jen ve stabilním katastru zprávou, že roku 1853 semlel průměrně 250 měřic obilí ročně (877). Stabilní katastr poskytuje i možnost srovnání s dvěma vodními mlýny na území katastru – každý rovněž o jednom složení a s jedním pracujícím – jejichž roční výkon je hodnocen okrouhle na 600 měřic obilí u každého z nich. Byl tedy více než dvojnásobný.
Přesnou polohu lokality nebylo možno zatím stanovit. Ani v místní tradici nevyskytují se upomínky na větrný mlýn (878).
(877) SÚA, SK, duplikát, 96, 33, Stern, Catastral-Schätzungs-Elaborat, 1853. Ovšem větrný mlýn je uveden i v sumáři Oceňovacího operátu stabilního katastru (VÚGTK, Oceňovací operát SK, kraj Královéhradecký).
(878) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV Hřibojedy (Vašátko) z 10.8. 1970, čj. 160/70.
