Z hlavy náběhu, popruhu, plechových naběráků a dřevěných rour.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru se síty a aspirací neb hrudkového vysévače s větrákem. V obojím případě zbavíme obilí prachu, drobných semínek, písku a výskoku.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
K čemu slouží hladké a porculánové válce?
Zobrazit odpověď
K luštění a vymílání krupic.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýn ve Hvězdě (dříve Stern) máme doložen zatím jen ve stabilním katastru zprávou, že roku 1853 semlel průměrně 250 měřic obilí ročně (877). Stabilní katastr poskytuje i možnost srovnání s dvěma vodními mlýny na území katastru – každý rovněž o jednom složení a s jedním pracujícím – jejichž roční výkon je hodnocen okrouhle na 600 měřic obilí u každého z nich. Byl tedy více než dvojnásobný.
Přesnou polohu lokality nebylo možno zatím stanovit. Ani v místní tradici nevyskytují se upomínky na větrný mlýn (878).
(877) SÚA, SK, duplikát, 96, 33, Stern, Catastral-Schätzungs-Elaborat, 1853. Ovšem větrný mlýn je uveden i v sumáři Oceňovacího operátu stabilního katastru (VÚGTK, Oceňovací operát SK, kraj Královéhradecký).
(878) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV Hřibojedy (Vašátko) z 10.8. 1970, čj. 160/70.
