V suchu, chladnu, v silu neb hrádi a též v pytlích v hranicích.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Co se používá k mletí na plocho?
Zobrazit odpověď
Žitná stolice.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Co odstraňuje vysévač hranolový?
Zobrazit odpověď
Odstraňuje z namačkaného obilí klíček a všechny nečistoty.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
O dalším větrném mlýně v Libotově seznáváme, že roku 1841 stál asi 450 m JV od rybníka v jižní části vesnice, při křižovatce cest v trati Wolf Flur, na pozemkové parcele č. 544 (893). Jako pozdější majitel mlýna se uvádí Josef Pich (894). Tento mlýn byl zbořen roku 1895, tedy dříve než předchozí (895). Jeho roční výkon v množství semletého obilí byl odhadován roku 1853 rovněž na 400 měřic (896). Oba větrné mlýny (LOKAL. 195 a 196) jsou vyznačeny ještě na katastrální mapě z roku 1907 (897), ač to není důkazem, že v uvedeném roce ještě stály. Nadmořská výška lokality pozemkové parcely č. 544 je 402 m (898).
V dnešní době je pozemková parcela č. 456 označena jako č. 453/1 a pozemková parcela č. 544 jako č. 539. Obhospodařuje ji JZD. Žádné stopy po někdejších větrných mlýnech nejsou již patrné (899).
(893) Cit. mapa z roku 1843 (stav roku 1841).
(894) Jména majitelů pozemků Pich a Russ se vyskytují u větrných mlýnů v Libotově již více než sto let. Roku 1841 byl majitelem pozemkové parcely č. 456 s větrným mlýnem Josef Pich, domkář z Libotova čp. 79, po něm Josef Russ. Pozemková parcela č. 455 náležela roku 1841 Aloisu Russovi z Libotova čp. 49. Srovnej SÚA, SK, duplikát, 96, 19, Liebthal 1841.
(895) Cit. sdělení rady MNV v Libotově.
(896) Cit. Catastral-Schätzungs-Elaborat z roku 1853.
(897) Cit. katastrální mapa obce Libotov z roku 1907.
(898) Cit. Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jaroměř 5-0.
(899) GÚ- ČSAV, VM-Č, sdělení MNV Libotov z 29.9. 1970, čj. 67/70.