Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Kolik obrátek dělá koukolník?
Zobrazit odpověď
Při průměru 50 cm 15 obrátek za minutu. - Jinak obvodová rychlost mesmí přesahovat 40 cm za vteřinu.
Co odstraňuje vysévač hranolový?
Zobrazit odpověď
Odstraňuje z namačkaného obilí klíček a všechny nečistoty.
Mají mačkací válce stejnou rychlost?
Zobrazit odpověď
Ano, a nejvýše rozdílem jednoho zubu v kole.
Co napomáhá rozemílání a dopravě meliva?
Zobrazit odpověď
Rotace kamenů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Nová Paka | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaNová Paka
Kumburský Újezd 13
509 01
OkresJičín
P 29
Kumburský Újezd
GPS50° 28' 28.2''
15° 29' 45.1''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
680 m SVS od středu obce
Zaniklý
po 1837
1893 - vyvrácen větrem
Větrný mlýn Nová Paka

Pokorný:
O dřevěném větrném mlýně jedná vlastivědná monografie Novopacko (740). Mlýn vystavěl sekerník Josef Majzner; ten stavěl dříve mlýny v Polsku. Pozemek, na němž postavil větrný mlýn, dostal věnem roku 1837. Je to pozemková parcela č. 239, asi 600 m (741) na SSV od středu Kumburského Újezda, při levé straně cesty do Nové Paky (742). Po Josefu Majznerovi byl tu mlynářem jeho syn Josef. Mlelo se tu a šrotovalo obilí pro obyvatele Újezdu, Studénky a Stavu. Roku 1852 je udána roční kapacita větrného mlýna na 300 měřic obilí různého druhu, při čemž mlýn pracoval o jednom složení a s jedním mlynářem (743). Asi tři až pět let sloužil pak mlýn k mletí čekanky. Roku 1882 zničila vichřice perutě a vyřadila větrník z činnosti. Stál do roku 1893. Název Mlýn větrný (744) má v roku 1921 (745) skupina chalup; roku 1950 se samota (dvě stavení) nazývá U větráku (746); je položena cca 445 m n.m. (747).
Majitelem pozemkové parcely č. 239 je v současné době M. Fejfarová z Kumburského Újezda čp. 13, která pozemek také obhospodařuje. Trať, v níž pozemek leží, nazývá se dosud U větřáku (748).
(740) Novopacko, II, Nová Paka 1927, 689 násl.
(741) Protokol pozemkových parcel stabilního katastru uvádí jako majitele pozemkové parcely č. 239 Franze Wrabetze (pak Suchardu), půl sedláka z Újezda čp. 8 (SÚA, SK, duplikát, 81, 2, Augezd, Grund-Parzellen-Protocol).
(742) SÚA, IS, Bydžovsko 8, Augezd, 1842, list II- Srov. i GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 3690, 1845 (stav roku 1842), list II (Kumburský Újezd) a GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení okresního musea v Nové Pace z 20.3. 1956, čj. 056-74. Roku 1842 ve vzdálenosti necelých 300 m uzavírají západní obzor lesy.
(743) SÚA, cit. duplikát SK, Catastral-Schätzungs-Elaborat, 1852.
(744) Materiál z mlýna byl použit na přízemek obytného stavení čp. 13. Okresní museum v Nové Pace k tomu sdělilo (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení z 20.3. 1956), že zbytky zdiva jsou zachovány v domku J. Fejfara. Na katastrální mapě Kumburského Újezda z roku 1910 (GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa č. 3690, list 2) je stavení severně od mlýna na někdejší pozemkové parcele č. 240. Mlýn je tu vyznačen jinde neužívaným znakem. Fotografie v citovaném sborníku Novopacko, II, 44.
(745) Chytilův místopis republiky Československé, Praha s.d., 962.
(746) Statistický lexikon obcí RČS, I, země Česká, Praha 1934, 236.
(747) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jičín 4-5, 1954.
(748) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV Studénka ze 4.8. 1970 (Kynčl).
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Novopacko 1927:
Vichřice v roce 1882 urvala perutě, které odnesla až k studenské myslivně. Dubové zbytky mlýna koupil sochař Antonín Sucharda na kostlení práce pro město Kladno. Mlýnské vysoké stavení stálo bez perutí do r. 1923.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Majzner Josef
Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení

Historické mapy