Musí být zdravé, suché, čisté, plnozrnné a nesmí být zatuchlé.
Kdo zkouší učně u tovaryšské zkoušky?
Zobrazit odpověď
Ustanovený předseda zkušební komise, starosta společenstva a vyúční mlynář.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Kde se rýhují válce?
Zobrazit odpověď
V továrně, kde mají rýhovačku.
Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný: Větrov nebo Větrník bylo nazýváno od nepaměti místo, kde stojí chrám sv. Apolináře. Sem přemístil Karel IV r. 1362 kapitolu Sadská a vystavěl tu chrám.
Název Větrník se vyskytuje i v listině, potvrzující statky Vyšehradské kapituly, vydané Přenyslem Otakarem I dne 16. prosince 1222 v Praze. Listinu pokládá však G. Friedrich za falsum 17 stol. Výraz Větrník (Wietrnik) je tu tedy dokladem pro název uvedeného místa před 17. stol. nikoliv dokladem o nejstarším větrném mlýnu v Čechách.
Uvedený název připomíná dnes i ulice Pod Větrovem (kdysi Větrnická ulička).