Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Kolik druhů mlýnských kamenů známe?
Zobrazit odpověď
Francouzský, umělý a pískovcový.
Jak má vypadati dobré obilí?
Zobrazit odpověď
Musí být zdravé, suché, čisté, plnozrnné a nesmí být zatuchlé.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Roku 1885 zakoupil rolník Josef Skákal z Černilova čp. 90 dřevěný větrný mlýn od Václava Fouska z Výravy. V Černilově byl postaven na poli, táhnoucím se dlouhým pruhem na SV za čp. 90. Tento pozemek má č. pozemkové parcely 745. Mlýn sloužil jako obilní, mlelo se žito, ječmen, dělaly se tu kroupy a šrotovalo se obilí (620). Roku 1917 byl ještě mlýn zachovalý (621). Byl vyřazen zejména tím, že do obce byla zavedena elektřina. Poslední majitelé, Václav a Rudolf Hojný, již o mlýn nepečovali. Roku 1921 byl mlýn zrušen (622) a roku 1923 zbořen. Po větrném mlýně nezůstaly na místě žádné pozůstatky. Nadmořská výška lokality je cca 260 m (623). Pozemek dnes obhospodařuje JZD Černilov (624).
(620) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Černilově z 25.2. 1956.
(621) Fotografie viz B. Vavroušek, Větrně mlýny, Zlatá Praha, ročník 34/1916-17, 322.
(622) V. Deyl, Větrné mlýny, Královéhradecko, vlastivědný sborník, ročník 16/1838-1839, 6.
(623) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jaroměř 3-8, 1952.
(624) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Černilově z 11.8. 1970, čj. 1116/1970 připomíná stručné dějiny větrného mlýna.
Mlýn je vyobrazen na
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
