Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Kolik obrátek dělá rychloběžný válec při plochém mletí?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí dát v součtu vždy číslo 290.
Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Jaké rozměry mají tyto větrníky? (V jaké oblasti kamene jsou?)
Zobrazit odpověď
Začínají asi 8 cm od střčdu kamenů, nebo jen v mlecí ploše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
R. 1885 zakoupil rolník Josef Skákal z Černilova čp. 90 dřevěný větrný mlýn od Václava Fouska z Výravy. V Černilově byl postaven na poli, táhnoucím s dlouhým pruhem na SV za čp. 90. Tento pozemek má č. pozem. parcely 74. Mlýn sloužil jako obilní, mlelo se žito, ječmen, dělaly se tu kroupy a šrotovalo se obilí. R. 1917 byl ještě mlýn zachovalý. Byl vyřazen zejména tím, že do obce byla zavedena elektřina. Poslední jeho majitelé Václav a Rudolf Hojný, již o mlýn nepečovali. R. 1921 byl mlýn zrušen r. 1923 zbořen. Po větrném mlýně nezůstaly na místě žádné pozůstatky. Nadmořská výška lokality je cca 260 m. Pozemek dnes obhospodařuje JZD Černilov.
Mlýn je vyobrazen na
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
