Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Které povinnosti béře na sebe s účněm mlynář?
Zobrazit odpověď
Vychovávati učně v řádného a schopného tovaryše. Vésti jej k pořádku, píli, dobrým mravům a čestnosti.
Co se dociluje na mačkací stolici?
Zobrazit odpověď
Uvolňuje žlábek následkem prasknutí zrna a tím odstraňuje nečistotu ze žlábku.
Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Jak musí ležet spodní kaámen?
Zobrazit odpověď
Přesně do vodováhy.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Roku 1885 zakoupil rolník Josef Skákal z Černilova čp. 90 dřevěný větrný mlýn od Václava Fouska z Výravy. V Černilově byl postaven na poli, táhnoucím se dlouhým pruhem na SV za čp. 90. Tento pozemek má č. pozemkové parcely 745. Mlýn sloužil jako obilní, mlelo se žito, ječmen, dělaly se tu kroupy a šrotovalo se obilí (620). Roku 1917 byl ještě mlýn zachovalý (621). Byl vyřazen zejména tím, že do obce byla zavedena elektřina. Poslední majitelé, Václav a Rudolf Hojný, již o mlýn nepečovali. Roku 1921 byl mlýn zrušen (622) a roku 1923 zbořen. Po větrném mlýně nezůstaly na místě žádné pozůstatky. Nadmořská výška lokality je cca 260 m (623). Pozemek dnes obhospodařuje JZD Černilov (624).
(620) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Černilově z 25.2. 1956.
(621) Fotografie viz B. Vavroušek, Větrně mlýny, Zlatá Praha, ročník 34/1916-17, 322.
(622) V. Deyl, Větrné mlýny, Královéhradecko, vlastivědný sborník, ročník 16/1838-1839, 6.
(623) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jaroměř 3-8, 1952.
(624) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Černilově z 11.8. 1970, čj. 1116/1970 připomíná stručné dějiny větrného mlýna.
Mlýn je vyobrazen na
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)