Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jaký mají sklon rýhy na válcích vzhledem ke své ose?
Zobrazit odpověď
U pšeničných 10-12%, u žitných 14-16%.
Z čeho pozůstává sloupka obilního zrna?
Zobrazit odpověď
Z dřevitých vláken a semenné pokožky.
Kde musí mlynář svého učně přihlásit?
Zobrazit odpověď
U mlynářského společenstva, u obce, u nemocenské a úrazové pojišťovny a v pokračovací škole.
Co se používá k mletí na plocho?
Zobrazit odpověď
Žitná stolice.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Roku 1885 zakoupil rolník Josef Skákal z Černilova čp. 90 dřevěný větrný mlýn od Václava Fouska z Výravy. V Černilově byl postaven na poli, táhnoucím se dlouhým pruhem na SV za čp. 90. Tento pozemek má č. pozemkové parcely 745. Mlýn sloužil jako obilní, mlelo se žito, ječmen, dělaly se tu kroupy a šrotovalo se obilí (620). Roku 1917 byl ještě mlýn zachovalý (621). Byl vyřazen zejména tím, že do obce byla zavedena elektřina. Poslední majitelé, Václav a Rudolf Hojný, již o mlýn nepečovali. Roku 1921 byl mlýn zrušen (622) a roku 1923 zbořen. Po větrném mlýně nezůstaly na místě žádné pozůstatky. Nadmořská výška lokality je cca 260 m (623). Pozemek dnes obhospodařuje JZD Černilov (624).
(620) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Černilově z 25.2. 1956.
(621) Fotografie viz B. Vavroušek, Větrně mlýny, Zlatá Praha, ročník 34/1916-17, 322.
(622) V. Deyl, Větrné mlýny, Královéhradecko, vlastivědný sborník, ročník 16/1838-1839, 6.
(623) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jaroměř 3-8, 1952.
(624) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Černilově z 11.8. 1970, čj. 1116/1970 připomíná stručné dějiny větrného mlýna.
Mlýn je vyobrazen na
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
