Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Kde se rýhují válce?
Zobrazit odpověď
V továrně, kde mají rýhovačku.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru se síty a aspirací neb hrudkového vysévače s větrákem. V obojím případě zbavíme obilí prachu, drobných semínek, písku a výskoku.
Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

16am28Europe/Prague.f2018Fri, 16 Feb 2018 00:02:27 +010002am28 / Soupis doložených mlýnů

Do oddílu Materiály ke stažení jsem vložil do exelu zpracovaný kompletní seznam doložených lokalit větrných mlýnů uváděných v literatuře: BURIAN, V.: Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku, Olomouc 1965, POKORNÝ, O.: Soupis a kategorizace větrných mlýnů v Čechách, GÚ ČSAV Brno 1973. 

Je tedy možné si jej stáhnout a hledat mlýny podle krajů, okresů, lokalit i typu. Kraje a okresy jsou podle upraveny podle současného územněsprávního uspořádání ČR.

V nejbližší době přidám seznam lokalit větrný mlýnů, které nejsou v uvedené literatuře zahrnuty. Tedy nově objevené lokality.