Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Kolik druhů mlýnských kamenů známe?
Zobrazit odpověď
Francouzský, umělý a pískovcový.
Jakou hmotou se vylévají kypřice a kuželice?
Zobrazit odpověď
Ledkem neb sírou, nikdy ne olovem.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Klánovice mezi ul. Šlechtitelská a Ke Znaku 190 14
Okres
Hlavní město Praha
Klánovice
GPS
50° 5' 56.9'' 14° 40' 29.2''
Mapová značka
Větrné čerpadlo / Zaniklý objekt, památník
400 m SV od OU
Zaniklý
před 1925
po 1936
Větrné čerpadlo bylo postaveno jako součást areálu lázní, budovaného po r. 1923. Jejich stavitel Rudolf Utěšil, architekt a ředitel pražské stavební a betonářské společnosti, zavedl v celém areálu ústřední parní topení a pro čerpání vody do koupaliště v parku instaloval větrné čerpadlo na ocelové konstrukci.
Zánik čerpadla souvisí s osudem lázní po r. 1948, kdy byl celý areál rozparcelován a prodán na stavbu rodinných domů a vil.
Informace: Mgr. Jonana Fuchsová, kronikářka Klánovic,
„Klánovice na starých pohlednicích“, publikace čerpající z kroniky Klánovic.
Rotor instalován na netradiční konstrukci věže, asi 15 m vysoké nepůvodní dolní části, se schodišti k (vyhlídkové?) plošině, a na horní části původního příhradového stožáru běžného typu, používaného u větrných čerpadel.
Typ stavby, výrobce: větrné čerpadlo s rotorem typu Eclipse, pravděpod. výrobce KUNZ
