Ne. Jeden válec běží rychle, přdstihuje válec druhý. Předstih šrotovky jest 1:2 - 1:2,5, u žitné 1:3.
Co to znamená, že melivo musí mít hmat?
Zobrazit odpověď
Hmat poznáme podle krupičnatosti a jemnosti.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Dřevěný větrný mlýn (808) stál roku 1841 asi 1700m (809) na sever od kostela v Bernarticích těsně při hranici s katastrálním územím Královec (Königshan). Dnes tu jsou „Domky u větrného mlýna“ (dříve zvané Windmühlhäuser). Mlýn stál na pozemkové parcele číslo 267, umístěné v pozemkové parcele č. 1266 (pastvina). Tehdy již stála u mlýna (na východ od něho) dvě dřevěná stavení, č. staveb. parcely 173 a 174. Krátká cesta (č. parcelní 1485) spojovala větrný mlýn se silnicí do Královce. Na novějších katastrálních mapách už není větrný mlýn vyznačen, (808) roku 1890 místo, kde stával, je na pozemkové parcele č. 1269. (810) Domky mají čp. 152 (stavební parcela č. 173) a 135 (stavební parcela č. 174); (808) jejich nadmořská výška je cca 535m.(811)
(808) GÚ – ČSAV, VM – Č, oddělení OMS Trutnov z 23.2. 1956, čj. 98/1956.
(809) GÚ – ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 127 Bernsdorf, 1844 (stav roku 1841), list I. V této mapě je ve vzdálenosti asi 180m na východ od uvedeného mlýna vyznačen les.
(810) GÚ – ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 127, Bernartice, 1890, list 1.
(811) Státní mapa 1: 5000 – odvozená, list Žacléř 0-6, 1951.
