Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Kolik obrátek dělá špičák?
Zobrazit odpověď
Průměr kamene v cm a počet obrátek musí dáti vždy číslo 290.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Jaký je rozdíl mezi pšenicí a žitem?
Zobrazit odpověď
Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Na rozdíl od předešlého mlýna, není větrný mlýn na západ od Studence znám v literatuře. Byl rovněž dřevěný, stál ve vzdálenosti asi 1600 m SZ od kostela ve Studenci v poloze Lišenský dvůr. Stavební parcela měla č. 192 (v pozemkové parcele č. 873) (804). Podle stavu roku 1931 by uvedenému místu odpovídala pozemková parcela č. 873/1 (805). Ještě roku 1842 se uvádí větrný mlýn na dominikální pozemkové parcele č. 873 v trati Lisenský, jejímž vlastníkem je zapsán zprvu Ignaz pak Wenzel Ritter von Bergenthal, majitel panství Studenec. Po zrušení větrného mlýna byla pozemková parcela vedena jako pole. Tento větrný mlýn nebyl mezi lety 1842 a 1854 asi v činnosti, neboť v tomto roce se v Katastrálním oceňovacím elaborátu uvádí ve Studenci jen jeden větrný mlýn, o němž byla dříve zmínka. Lze soudit, že mlýn vyhořel v zimě, někdy v roce 1860 (806). Lokalita je položena asi 535 m n.m. (807).
(804) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 7504, 1845 (stav roku 1842), list III (Studenec).
(805) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa 1932 (stav roku 1931) Studenec, list 3.
(806) GÚ-ČSAV, VM-Č, čj. 42/1958, sdělení J. Kuříka, ze Studence čp. 359. Zpráva obsahuje i některé další podrobnosti k dějinám větrných mlýnů u Studence.
(807) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jičín 2-0, 1952.
