Kolik obrátek dělá mačkací stolice o průměru 30 cm?
Zobrazit odpověď
265 - 30 =235 obrátek v min.
Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Kdo má učňovskou smlouvu podepsat?
Zobrazit odpověď
Mlynář, otec nebo poručník učně a učeň.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Z katastrální mapy stabilního katastru z roku 1839 (780) je zřejmé, že dřevěný mlýn stál tehdy při levé straně silnice z Holic do Pardubic a to na neveliké pozemkové parcele č. 1351 (stavební parcela č. 114) v trati Záhumenský, katastrální území Horní Ředice. Zaznamenává jej ve své mapě již citovaný Kummersberg. Obytné stavení při větrném mlýně tehdy nebylo.
K roku 1839 je rustikální pozemková parcela č. 1351 vedena jako pastvina o výměře 228 čtverečních stop. Jejich majitelem byl tehdy Matyáš Chvala, sedlák z Horní Ředice čp. 192. Větrný mlýn není v tomto prameni zaznamenán (781).
(780) GÚ-ÚAGK, SK, i.č. 2142, staré 386, císařský otisk katastrální mapy Horní Ředice, kraj Chrudimský.
(781) SÚA, SK, duplikát, i.č. 1430, kraj Chrudimský, Ober Rzeditz.
