Kolik obrátek dělá válec žitné stolice při průměru 30 cm.
Zobrazit odpověď
290 - 30 = 260 obrátek za min.
Jakou mají větrníky (remiše) formu a jsou stejně hluboké?
Zobrazit odpověď
Mají formu zubu pily v příčném řezu a na spodku se dělají trochu mělčí.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Co děláme po naostření kamenů?
Zobrazit odpověď
Kámen vylehčíme, seřídíme za běhu, pak přisložíme a přesvědčíme se, jestli běží bezvadně.
Jak jsou větrníky dělány?
Zobrazit odpověď
Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Jan Wagenknecht, majitel Podbranského vodního o 2 složeních, počal v roce 1740 nebo krátce před tímto datem zřizovat v okenici mlýna větrné kolo, které by mu umožnilo mlíti i v době, kdy byl nedostatek vody. Nebylo tu zařízení umožňující otáčení podle směru větru : větrné kolo využívalo pouze západní vítr (691). Lokalita je položena cca 270 m n.m. (692).
(691) Ve sporu mezi obcí a vrchností F. Norbertem z Trauttmannsdorffu roku 1740 stavěla se obec proti stavbě větrníku proto, že dosud měl mlýn toliko dvě vodní kola, že nové větrné kolo bude v noci rušit okolí rachocením a že město ohrozí požárem (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení ZLA Jičín z 11.12. 1953; K. J. Erben, Mlýn nového způsobu v Jičíně. Škola a život, 1855, 87 a J. Mencl, Historická topografie města Jičína, I, 403-405.
(692) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jičín, 8-6, 1951.
