Co se používá k mletí na plocho?
Zobrazit odpověď
Žitná stolice.
V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Na jak dlouhou dobu se uzavírá učňovská smlouva?
Zobrazit odpověď
Na dobu 3 roky, podle usnesení společenstva.
Co se používá ke šrotování pšenice?
Zobrazit odpověď
Šrotová stolice.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Jičín | Detail mlýna

zpět | tisk | pdf
AdresaJičín
17. listopadu
506 01
OkresJičín
P 68
Jičín
GPS50° 26' 7.3''
15° 20' 56.0''
Mapová značkaNeznámý / Zaniklý objekt, památník
50 m SZ od OÚ
Zaniklý
1740
Větrný mlýn Jičín

Pokorný:
Jan Wagenknecht, majitel Podbranského vodního o 2 složeních, počal v roce 1740 nebo krátce před tímto datem zřizovat v okenici mlýna větrné kolo, které by mu umožnilo mlíti i v době, kdy byl nedostatek vody. Nebylo tu zařízení umožňující otáčení podle směru větru : větrné kolo využívalo pouze západní vítr (691). Lokalita je položena cca 270 m n.m. (692).
(691) Ve sporu mezi obcí a vrchností F. Norbertem z Trauttmannsdorffu roku 1740 stavěla se obec proti stavbě větrníku proto, že dosud měl mlýn toliko dvě vodní kola, že nové větrné kolo bude v noci rušit okolí rachocením a že město ohrozí požárem (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení ZLA Jičín z 11.12. 1953; K. J. Erben, Mlýn nového způsobu v Jičíně. Škola a život, 1855, 87 a J. Mencl, Historická topografie města Jičína, I, 403-405.
(692) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jičín, 8-6, 1951.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Wagenknecht Jan 1740-
Neexistuje
Neznámý
Zděná - cihlová
Technologické vybavení

Historické mapy