Co bývá při hlavním čištění?
Zobrazit odpověď
Automatická váha obilí a magnet, který odstraní železné částky z obilí.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Z jakého materiálu jsou válce?
Zobrazit odpověď
Z tvrdé, chlazení litiny a jsou rýhovány.
Co poskytuje mlynář svému učni?
Zobrazit odpověď
Byt, celé zaopatření a nějaký peněžitý příspěvek.
Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Vrátno | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaVrátno
56
294 26
OkresMladá Boleslav
Pokorný 105
Vrátno
GPS50° 26' 38.2''
14° 42' 13.6''
Mapová značkaHolandský / Objekt bez technologie
1,5 km SV od obce
41757/2-1764 z r.1967
otevřít list NPÚ
Nepřístupný
1870
Větrný mlýn Vrátno

Větrný mlýn holandského typu nechal na svém pozemku postavit roku 1870 pan Mareček z pískovcových bloků mistrem Medonosem ze Mšena. Vedle kuželové, trojpodlažní stavby mlýna postavil v roce 1878 budovu, kde instaloval stoupy na drcení kostí, poháněné převodovým hřídelem z mlýna. Drť z kostí používal na hnojení polí. Mlýn přestal fungovat v roce 1923. Fotografie z roku 1971 ukazuje již jen hrubou stavbu bez střechy a oken. V současné době je stavba nově rekonstruována na výletní vilu. Vzhledem k tomu, že mohutná stavba stojí na samotě, působí výrazně dominantním dojmem.
V roce 2015 koupil mlýn v dezolátním stavu podnikatel Aleš Křemen a okamžitě se pustil do oprav. Jeho snahou je dát mlýnu z vnějšku původní podobu a obnovit i něco s mlýnké technologie. Musel sundat celou střechu a udělat novou. pro dosažení původní vzhledu mlýna dozil zdi o cca 1 m. Vyrobil nově val a na něj osadil novou kovovou hlavu pro naklápěcí lamelové perutě. V roce 2017 byly osazeny nové perutě.


Historie obecně

Vrátno (MB), GPS: 50°26'37.98"N, 14°42'13.82"E, 335 m n. m. Kulturní památka č. 41757/2-1764 z r. 1958.
Větrný mlýn holandského typu nechal na svém pozemku postavit roku 1870 statkář Václav Mareček z pískovcových bloků z  lomů otevřeného nedaleko mlýna zednickým mistrem Medonosem ze Mšena. Mohutná budova dostala moderní perutě vyplněné soustavou naklápěcích žaluzií ovládaných centrálně z pracovního prostoru uvnitř stavby. k meltí sloužila tři mlýnská složení. 
Mlýn stojí asi 1,5 km severovýchodně od obce. Několik let provozoval statkář mlýn sám, přičemž obsluhu mu zajišťovala stará Terezka pocházející z větřáku na Komošíně. Vedle kuželové trojpodlažní stavby mlynář Mareček postavil v roce 1878 budovu, kde instaloval stoupy na drcení kostí, poháněné hřídelí vedenou ze mlýna. Získanou kostní moučku používal na hnojení svých polí v okolí. Tlučení kostí zajišťoval obecní hajný Václav Folprecht s pomocí Josefa Legnera.
Později mlýn provozovali nájemci. První z nich, Josef Baytler z Ploučnice u Mimoně, zde mlel do roku 1913. Po něm následoval sekerník Václav Petr ze Mšena, který zde strávil osm let a proslul v kraji jako vyhledávaný opravář mlýnů. Posledním z nich byl v letech 1921–1923 jistý Fidler, který měl vždy dostatek obilí k mletí od obyvatel okolních obcí. Někdy ve mlýně údajně leželo i více než 100 q obilí ke mletí nebo šrotování. Co se dělo s mlýnem po roce 1923, kdy přestal mlít, je vidět z úryvku dobového textu: ...cizí lidé jej kus po kuse vykrádali a vnitřní zařízení rozbíjeli tuláci a různá nekalá čeládka tu přespávali a pálili, co ještě zbylo…“. V roce 1934 zbyly z mlýna již jen holé zdi.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Státní konzervátor o mlýně v roce 1955 píše:
„Jediný zachovaný ze tří větrníků na našem okrese, ale v zuboženém stavu. Zbývají již jen holé zdi, i střecha se již propadla, takže zdivo rychle chátrá. Na zdi dosud dřevěný kruh, po němž se otáčela střecha. Omítka zvenčí úplně spadaná, uvnitř ještě trochu drží. Ke stavbě není příchod, je uprostřed pole. Měla by na to přijet komise, aby rozhodla co se má s touto jedinečnou památkou stát.“
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Fotografie z roku 1967 ukazuje již pouze hrubé zdivo bez střechy a oken. Po revoluci prošla budova přestavbou na penzion s nočním klubem. Dlouho tak však nefungoval, neboť v roce 2007 byl opět vykradený a luxusní vnitřní vybavení zmizelo.

V roce 2015 koupil mlýn v dezolátním stavu podnikatel Aleš Křemen (výrobce vrtulí pro letadla) a okamžitě zahájil opravy. Jeho cílem bylo dát mlýnu původní vnější podobu a obnovit něco z mlecí technologie. Pro dosažení původní vzhledu musel sundat starou střechu a udělat novou, dostavět zdi o jeden metr a vrátil tak mlýnů původní výšku. Vyrobil nový val (délka 7,8 m, průměr 0,85 m) a na něj osadil novou kovovou hlavu pro čtyři perutě s naklápějícími se lamelami. Větrné kolo o průměru 19,7 m dostal mlýn v roce 2017.
V současné době budova slouží jako výletní vila. Vnější vzhled mlýna je plně obnoven. Vzhledem k tomu, že mohutná stavba stojí na samotě, působí v krajině výrazně dominantním dojmem s výhledem na Bezděz

 

Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Baitler Josef asi 1905 - 1913
  • Fidler 1921 - 1923
  • Mareček Václav 1870 - asi 1905
Částečně adaptován
Holandský
Zděná - kamenná
  • Zcela bez technologie aj.
  • Technologické vybavení
  • paleční kolo
  • větrné kolo (perutě s žaluziemi)
  • vodorovný hřídel - val
  • Mlýn Vrátno v novém zde
       

    Historické fotografie a pohlednice

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - interiér

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Základní obrázky

    Historické mapy

    Plány - stavební a konstrukční