Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Zastupuje mlynář otce neb matku učňovu?
Zobrazit odpověď
Ano.
Co se dělá, když se odstraňuje omílka?
Zobrazit odpověď
Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Jak má vypadati dobré obilí?
Zobrazit odpověď
Musí být zdravé, suché, čisté, plnozrnné a nesmí být zatuchlé.
Co to znamená, že melivo musí mít hmat?
Zobrazit odpověď
Hmat poznáme podle krupičnatosti a jemnosti.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Příčovy | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaPříčovy
-
264 01
OkresPříbram
P 90
Příčovy
GPS49° 40' 32.0''
14° 22' 55.9''
Mapová značkaHolandský / Ruiny objektu, zbytky stěn
600 v SV od obce
36122/2-2544 z r.1965
otevřít list NPÚ
Volně přístupný
před 1604
Větrný mlýn Příčovy

První zmínka o mlýnu je z roku 1604 v urbáři panství Vysoký Chlumec, kde je uvedeno, že „má dvě kola, jest najat mlynáři na třetinu“. V knize poddaných panství Vysoký Chlumec z let 1606-1617 je zapsáno, že: “Mlýn Chlumky, všickni poddaní 7“. Stavitelem mlýna tedy mohl být Jakub Krčín nebo Lobkovicové kteří postupně panství vlastnili. Dále je doloženo, že mlýn v druhé polovině 18. století již nepracoval a byl částečně pobořen. Informace o původní podobě, vnitřním vybavení a funkčním uspořádání zařízení mlýna nemáme.
Z větrného mlýna holandského typu zůstala jen mohutná zřícenina na mírné vyvýšenině nad obcí. Vnější průměr stavby je přes 14 m, což je unikát i v evropském měřítku.
Pokorný:
Asi 750m na SZ od Příčov se zachovaly zříceniny někdejšího zděného mlýna na pozemkové parcele 579 (235). Mlýn zanikl asi ke konci 18. století (236). Poloha bývá nazývána U Větrníku (237). Pozemek náleží k JZD Příčovy. Zříceniny chrání Státní památková péče (238). Jsou položeny 380m nad mořem (239).
Okruhové zdivo je dosud zachováno v plné výši, na SV straně s odbouraným průřezem. Je kryto cihlovými prejzy. Hon se dnes nazývá U větráku (240).
(235) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV z 15.2. 1956.
(236) Na katastrální mapě Příčov z roku 1840 jsou tu znázorněny (na pozemkové parcele č. 579) již jen trosky, GÚ – ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 6235, 1843 stav roku 1840 (Příčovy).
(237) Speciální mapa 1:75 000 z roku 1882, list 4153, i mapa z roku 1953. Rukopisný elaborát Názvoslovné komise kartografické „Hlavní po místné názvy v zemích českých“ stanoví pozemkovou trať U větrníku 0,5 km severně od obce 72, 35, (Větrník) U větrníka.
(238) Č. Habart, Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, I, Praha 1925, 197; tamtéž mapka a fotografie (184, 122). Na lokalitu upozornil ZLA Konopiště (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení z 29.1. 1954.
(239) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Krásná Hora 0-4, 1952.
(240) Sdělení rady MNV Příčovy ze 7.9. 1970 (Pátek). GÚ – ČSAV, VM – Č.
Na prvním vojenském mapování (Josefském), z roku 1764-1767, na mapě Čechy, list číslo 177, je na západ od obce nakreslena značka větrného mlýna


Historie obecně

Z větrného mlýna holandského typu zůstala jen mohutná zřícenina na mírné vyvýšenině nad obcí. Vnější průměr stavby je přes 14 m, což je unikát i v evropském měřítku. Je postaven z lomové žuly a k vyzdívkám okolo dveří a oken jsou použity pálené cihly. Výška dochovaných zdí je 10 m a tloušťka u země 1,2 m. Datum vzniku není přesně znám. První zmínka o mlýnu je z roku 1604 v urbáři panství Vysoký Chlumec, kde je uvedeno, že „má dvě kola, jest najat mlynáři na třetinu“. V knize poddaných panství Vysoký Chlumec z let 1606-1617 je zapsáno, že: “Mlýn Chlumky, všickni poddaní 7“. Stavitelem mlýna tedy mohl být Jakub Krčín nebo Lobkovicové kteří postupně panství vlastnili. Dále je doloženo, že mlýn v druhé polovině 18. století již nepracoval a byl částečně pobořen. Informace o původní podobě, vnitřním vybavení a funkčním uspořádání zařízení mlýna nemáme.
Obecní úřad v roce 1997 nechal udělat archeologický a geofyzikální průzkum jehož závěrem bylo, že mlýn mohl být postaven začátkem 18. století a patřil panskému velkostatku v Příčovech. Tato verze je však vzhledem k novým výzkumům
archivních dokumentů nepravděpodobná.
V roce 1995 provedl obecní úřad na vlastní náklady fixaci horní a dolní římsy. Na římsy byly osázeny prejzy, aby voda nezatékala do zdiva. Stavba je krásnou krajinnou dominantou, u mlýna jsou informační tabule pro turisty. Jedná se o nejmohutnější a pravděpodobně i nejstarší pozůstatek větrného mlýna u nás dosud nevyjasněné konstrukce. Svými rozměry představuje nejen český, ale i evropský unikát.

Zřícenina
Holandský
Zděná - kamenná
Exteriér
  • Kamenické prvky
  • Okna
  • Informace zpracované a platné k 12pm30Europe/Prague.f2017Wed, 12 Apr 2017 23:13:26 +020004pm30.
  • Zcela bez technologie aj.
  • Technologické vybavení

    Základní obrázky

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Historické fotografie a pohlednice

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Historické mapy

    Současné fotografie - exteriér