Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
V jakém pořadí dáváme síta do dunsťáků a třidičů krupic?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta hustší a ku konci řidší.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýnek stával na okraji louky pole u č. p. 97, byl kompletní a měl oproti normálnímu vybavení i elektromotor pro pohon mlýnku a k němu řemenový převod. Elektrický kabel natahovali z blízkého domu.
Rozměry objektu byly 2 * 3,1 m, výška pod střechu 2,42 m, se střechou 3,15 m. Lub je plechový o pr. 53 cm a výšce 44 cm. Poslední šrotování proběhlo asi v roce 1988. Na střeše byl šindel.
Asi roce 2011 byl mlýnek prodán obci, která se rozhodla postavit jeho repliku na hlavní cestě obcí. Při jeho stavbě však nebyly zachovány materiály ani technologie původní stavby (např. na střeše kanadský šindel, moderní kovové spojovací prvky místo tesařských spojů a další). Vzniklo něco, co může z venku z dálky větrný mlýnek připomínat, rozhodně však není jeho kopií ani replikou. A původní zcela kompletně zachovaný mlýnek byl nenávratně zničen.
info o stavbě na:
http://www.fotogalerie.detmarovice.org/Udalosti_akce/2012/12_05_02_mlyn/ipage00001.htm
