Podle hektolitrové váhy a sice:
Pšenice váží 76 - 82 kg hekr.,
žito váží 65 - 72 kg hekt.
Jak jest zařízen dobrý špičák?
Zobrazit odpověď
Hrubší pískovcové kameny mají obrácenou ostrost křesu, která těžce propouští obilí a ošpicuje je.
Kolik obrátek udělá špičák o průměru 85 cm?
Zobrazit odpověď
290 - 80 = 205 obrátek v min.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Na jak dlouhou dobu se uzavírá učňovská smlouva?
Zobrazit odpověď
Na dobu 3 roky, podle usnesení společenstva.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn německého typu je poprvé doložen v roce 1868. Vlastnil jej František Schmidt a Mariana, v roce 1912 vlastnil mlýn Eduard Schmidt. V roce 1937 proběhla přestavba mlýna na zděný objekt ojedinělé konstrukce. Na obdélníkové zděné stavbě byl vztyčen kovový kužel a na něj umístěno větrné kolo o třech kovových lopatkách s kormidlem. Protože mlýn stál v oblasti Sudet, mohl fungovat celou válku. Svoji činnost ukončil až v roce 1948, kdy se mlynář Komárek po znárodnění mlýna odstěhoval a mlýn dostalo Hospodářské družstvo Litovel.
Až v roce 1967 současný majitel mlýnské zařízení kompletně demontoval a budovu přestavěl na obytnou. Dnes mlýn připomíná jen typická poloha na kopci a mlýnské kameny v zahradě.
Popis mlýna je v lit: Ročenka Městského muzea v Litovli za rok 1930.
