Jelikož na 1 čtvereční metr má více důlků, vybírá více a lépe kulovatinu.
Jaké mlýny máme? (co melou?)
Zobrazit odpověď
Na obilí, olej, hořčici, papriku, sádru, cement a solné mlýny.
Jak sem usí mlíti vlhké obilí?
Zobrazit odpověď
Více průchodů, moc neskládat, jinak jsou zamazány kameny, vysévače a svodné roury.
Jak jsou větrníky dělány?
Zobrazit odpověď
Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn německého typu je poprvé doložen v roce 1868. Vlastnil jej František Schmidt a Mariana, v roce 1912 vlastnil mlýn Eduard Schmidt. V roce 1937 proběhla přestavba mlýna na zděný objekt ojedinělé konstrukce. Na obdélníkové zděné stavbě byl vztyčen kovový kužel a na něj umístěno větrné kolo o třech kovových lopatkách s kormidlem. Protože mlýn stál v oblasti Sudet, mohl fungovat celou válku. Svoji činnost ukončil až v roce 1948, kdy se mlynář Komárek po znárodnění mlýna odstěhoval a mlýn dostalo Hospodářské družstvo Litovel.
Až v roce 1967 současný majitel mlýnské zařízení kompletně demontoval a budovu přestavěl na obytnou. Dnes mlýn připomíná jen typická poloha na kopci a mlýnské kameny v zahradě.
Popis mlýna je v lit: Ročenka Městského muzea v Litovli za rok 1930.
