K tomu, aby učeň prokázal, jsou-li vědomosti, které v učení nabyl, dostatečné.
Na co jsou na kamenech větrníky?
Zobrazit odpověď
Za účelem chlazení, přívodu vzduchu s melivem do kamene a doprava meliva k obvodu.
Kolik druhů mlýnských kamenů známe?
Zobrazit odpověď
Francouzský, umělý a pískovcový.
Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn německého typu je poprvé doložen v roce 1868. Vlastnil jej František Schmidt a Mariana, v roce 1912 vlastnil mlýn Eduard Schmidt. V roce 1937 proběhla přestavba mlýna na zděný objekt ojedinělé konstrukce. Na obdélníkové zděné stavbě byl vztyčen kovový kužel a na něj umístěno větrné kolo o třech kovových lopatkách s kormidlem. Protože mlýn stál v oblasti Sudet, mohl fungovat celou válku. Svoji činnost ukončil až v roce 1948, kdy se mlynář Komárek po znárodnění mlýna odstěhoval a mlýn dostalo Hospodářské družstvo Litovel.
Až v roce 1967 současný majitel mlýnské zařízení kompletně demontoval a budovu přestavěl na obytnou. Dnes mlýn připomíná jen typická poloha na kopci a mlýnské kameny v zahradě.
Popis mlýna je v lit: Ročenka Městského muzea v Litovli za rok 1930.
