Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Kolik obrátek udělá rychloběžný válec u šrotovky?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a pošet otáček musí dát v součtu vždy číslo 320.
Co se používá ke šrotování pšenice?
Zobrazit odpověď
Šrotová stolice.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Bařice-Velké Těšany | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaBařice-Velké Těšany
39
767 01
OkresKroměříž
Burian 621
Velké Těšany
GPS49° 14' 24.9''
17° 24' 41.7''
Mapová značkaNěmecký / Objekt s kompletní technologií
800 m JV od obce Velké Těšany
47864/7-5882 z r.1973
otevřít list NPÚ
Muzeum s průvodcem
1830
Větrný mlýn Bařice-Velké Těšany

V roce 1827 požádala obec Velké Těšany vrchnostenský úřad v Kroměříži o povolení k výstavbě větrného mlýna (německého typu). Žádost byla vyřízena kladně za pouhých 10 dní! Obecní pozemek o velikosti jednoho jitra a 800 čtverečních sáhů zakoupil za 60 zl. a mlýn postavil v roce 1830 Josef Bartoň. Za provozování živnosti musel platit 5 zl. vrchnosti a 54 zl. obci. Již za rok však zemřel. Potom mlýn několikrát měnil majitele a jeho cena vzrostla z 400 zl. v roce 1834 na 3 300 zl. v roce 1874. Až v roce 1889 koupila mlýn rodina Paterů, která vlastnila mlýn až do roku 1968. V srpnu 1890 byl mlýn větrnou smrští vyvrácen. Mlynář Josef Patera ho znovu postavil a zdvojil základní nosné trámy tj. podešve a apoštoly, což je vidět dodnes. Výnos z větřáku nemohl uživit jeho početnou rodinu (měl 11 dětí), a tak přikoupil pozemky a věnoval se zemědělství. Mlynářství bylo navíc.
V roce 1941 byl mlýn zapečetěn. Mlynář však zákazu nedbal a mlel načerno po nocích pro místní občany dál. Po zatčení gestapem za spolupráci s partyzány zemřel na Pankráci v cele smrti v roce 1944. Po osvobození již mlýn nefungoval a památkový úřad zabránil rozebrání mlýna na topení. Mlýn však chátral dokud ho neodkoupil ONV v Kroměříži. V roce 1972 začala oprava, která skončila v roce 1979 otevřením mlýna pro veřejnost. Mlýnem již nejde otáčet proti větru, má však zachované jedno mlýnské složení poháněné shora. Rozměry mlýna jsou 5,65 x 5,60 m, výška 10,4 m. Větrné kolo má průměr 14 m a čtyři křídla, každé o ploše 6,7 m2. Střecha je sedlová s polovalbou krytá šindelem. Palečné kolo má 92 palců a průměr 3 m. Mlýnské kameny mají průměr 1,2 m, výšku 25 a 20 cm.
Mlýn je dobře udržován a vytváří hezkou dominantu na severních svazích Chřibů. Patří Muzeu Kroměřížska a je veřejně přístupný s průvodkyní, která je potomkem mlynářské rodiny Paterů a bydlí ve vedlejším stavení.


Dochován bez nežádoucích přestaveb
Německý
Dřevěná
Exteriér
  • Krov
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Schodiště
  • Umělecké prvky (Upřesnění: )
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Schodiště
  • Existující obyčejné složení
  • Technologické vybavení
  • moučná truhla
  • moučnice
  • násypný koš
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - interiér

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Plány - stavební a konstrukční