Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek, při průměru 65 cm dělá 450 obrátek při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu. Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Jaký pohon mají mlýny?
Zobrazit odpověď
Vodní, parní, motorový a větrný.
Kolik obrátek musí míti šrotový kámen?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm musí dáti s počtem obrátek v součtu vždy číslo 270.
Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Co napomáhá rozemílání a dopravě meliva?
Zobrazit odpověď
Rotace kamenů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Kroměříž | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaKroměříž
Těšnovice, samota Hertlov 63
767 01
OkresKroměříž
Burian neuvádí
Těšnovice
GPS49° 15' 59.5''
17° 25' 19.9''
Mapová značkaHolandský / Objekt bez technologie
400 m SV od středu obce
-
Nepřístupný
asi 1441
Větrný mlýn Kroměříž

Počátek tohoto mlýna na samotě Hertlov je zatím obestřen tajemstvím. Tuto lokalitu neuvádí ani V. Burian ve své zásadní práci. V roce 1441 se v obecní kronice poprvé hovoří o mlýnu. Vzhledem k tomu, že v obci není žádný potok musí jít o mlýn větrný. Zřejmě je to předchůdce současného mlýna holandského typu, neboť tento typ se u nás stavěl až daleko později. Existuje ústně předávaná informace, že mlýn nesloužil na mletí obilí, ale k mletí pískovce. Stával totiž na okraji pískovcového lomu a po ukončení práce v lomu již nepracoval. Ověření této informace však vyžaduje další historické bádání.
Další zprávy pocházejí až z minulého století, kdy se dozvídáme, že kroměřížský knihkupec Bedřich Hertl obecní větřák zrenovoval jako svoje letní sídlo, přistavěl k němu vilu a hospodářské stavení. Okolo staveb vznikla velká zahrada s ovocnými i okrasnými stromy. Mlýn změnil několikrát majitele až v roce 1952 byl Dr. Jánský donucen předat objekt JZD, které v něm zřídilo líheň kuřat. V současné době je objekt i se zahradou soukromým rekreačním objektem, veřejnosti nepřístupným.
Objekt mlýna má rozměry obdobných mlýnů tj. průměr 9 m a výšku asi 8 m. Střecha je dnes krytá taškami. Ve stěnách obrostlých břečťanem jsou vysoké dveře a velká okna. Objekt je ve vzrostlé zahradě, takže i když dříve musel být dominantou kraje, dnes není odnikud vidět. (obr.6/64)


Historie obecně

Aleš Dubovský: Z historie Kroměříže, Místní část Těšnovice – Trávník 1998
SAMOTA HERTLOV
Leží na návrší severovýchodně od obce Těšnovice skryta za hradbou stro¬mů. Objekt tvoří obytná budova historizujícího stylu a kruhový, patrový pavilónek, který vznikl přestavbou původního větrného mlýna holandského typu s otočnou střechou a lopatkami. Zajímavé je, že mlýn není uveden v soupisu větrných mlýnů, které zpracoval V. Burian.
Samota dostala název po svém obnoviteli Bedřichu Hertlovi, knihkupci Kroměříže. Ten nechal upravit obecní větrák na letní sídlo, přistavět vilu a hospodářské stavení. Okolo samoty byly vysázeny smrky a ovocné stromy. Za-hradu a sad obhospodařoval zahradník, který měl v objektu zdarma byt. Maji¬tel se odstěhoval do Štýrského Hradce, kde koupil větší pozemky. Novými majiteli se stali manželé Klvaňovi a po nich MUDr. Janský. Podle záznamu v obec¬ní kronice byla samota v roce 1933 vykradena. Zloději odcizili zlaté náramky, koberce, šatstvo a další. Odcizené věci byly krátce nato nalezeny. Při osvobozo¬vání obce za II. světové války dopadlo na Hertlov 17 granátů.
V roce 1952 byl majitel MUDr. Janský donucen předat objekt k obhospo¬dařování JZD. Objekt byl adaptován na odchovnu kuřat. V červnu 1955 byla drůbežárna pro nerentabilnost likvidována a roku 1959 byl vrácen objekt pů-vodnímu majiteli a pak dále prodán.

Vyhledáno z Těšnovské kroniky
Manskou část vsi držel r. 1389 Filip, syn Jaškův, z rodu neznámého r. 1392 píše se Filip de Snellenvalde. Prodal ten¬kráte léno Benešovi z Tlustomast za 24 hř. Po tom následoval na manství Petr z Trpína, jenž je asi koupil současně s dědičnou polovicí vsi r. 1397. Víme jen, že r. 1403 učinil na ně přísahu manskou v ruce nového biskupa Lacka z Kravař. R. 1412 držel je Havel z Málkova a po něm syn jeho Jan, který se manství r. 1440 vzdal. Biskup Pavel dal část po něm Mendlíkovi z Greiffen-berka. Byl to jen dvoulánní dvůr s nějakým kouskem lesa, pastvisk a luk. Na tuto částku nastoupil již r. 1441 Jiří Kužel z Žeravic, syn Jana Kužele. Větší část léna, totiž dvůr, tvrziště (area pro fortalitio), mlýn, 7 menších podsedků, krčmu várečnou (taberna braxatilis), háje řečené Koryta v Kotojedech a půl vsi Těšnovic se sedmi pololány, krčmou várečnou, třemi podsedky a polovici podacího získal r. 1441 Jindřich z Bařic od paní Many Čížovcovy. Ten manství toto držel ještě r. 1451, kdy na ně přísahal novému biskupovi Janovi XII. a r. 1455, kdy nastoupil biskup Bohuš ze Zvole. R. 1460 přísahal biskupovi Tasovi z Bozkovic, ale prodal je již r. 1461 Zichovi Kuželovi z Žeravic. Menší část, která byla příslušná k lénu bařickému, byla mezi tím stále při Kvasicích. R. 1455 přísahal na ni biskupovi Bohušovi Jan Kužel z Kvasic a r. 1460 biskupovi Tasovi Jiří Kužel.
Jiříkovi Kuželovi z Žeravic a z Kvasic se podařilo, že sloučil se svým statkem kvasickým i druhou část léna těšnovského a dostal r. 1465 povolení biskupa Tasa, aby mohl vzíti na spolek na obé bratrovce svého Arnošta Kužele a strýce Hynka. V zápise o tom nemluví se již ani o mlýně ani o krčmě.
Ze všeho, co jsme dosud o dědictví i o manství těšnovském vypravovali, viděti lze uvědomělou snahu držitelů sousedního velikého zboží kvasického, aby ve svých rukou spojili obě části Těšnovic, čímž také získali celého práva podacího: polovice jim náležela jako manům biskupským a druhá jako majitelům alodu.

Zcela přestavěn – bez historické hodnoty
Holandský
Zděná - kamenná
Technologické vybavení

Základní obrázky