Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jak se nazývá ložisko ve spodku?
Zobrazit odpověď
Kuželice.
Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Jak vylehčíme kámen?
Zobrazit odpověď
Tak, aby běhoun nechytal spodek a nejstřil.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Za hřbitovem, jak už nahoře psáno, jde stará cesta do Jam. U této cesty asi dvacet kroků stával kdysi větrný mlýn. V mapě a listech parcelních je záznam „Na Větrníku“, to znamená, že větrný mlýn tu někdy stával. Až dodnes se udržela pověst, že tam na tom vršíku stál „větrák“. Žádné záznamy nám o něm nezůstaly, než humorná pověst: vypravuje o mlýně – o panu otci ze mlýna, o jeho stárkovi a o židu Isákovi a jeho koze.
zdroj: Pamětní kniha obce Chrášťany, Díl I. (1923-1939), Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81
