Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jaké mlýny máme? (co melou?)
Zobrazit odpověď
Na obilí, olej, hořčici, papriku, sádru, cement a solné mlýny.
Kolik šrotů se musí opakovat při plochém mletí a kolik při vysokém nebo polovisokém?
Zobrazit odpověď
Při plochém mletí se dělá 8-9 šrotů, při vyskokém a polovysokém 4-7 šrotů, dříve i více.
Z čeho pozůstává sloupka obilního zrna?
Zobrazit odpověď
Z dřevitých vláken a semenné pokožky.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýn na katastrálním území Zvičina, vyznačený na speciální mapě z let 1847-1860 (900) při SV okraji Zvičiny, stál na pozemku, který nyní náleží k čp. 22 (Antonína Horáka). Mlýn byl patrně postaven ve 40. letech 19. století, kdy v protokolu stavebních parcel stabilního katastru uvádí jako majitel stavební parcely č. 32 Wenzel Dittrich ze Zvičiny čp. 22 (901). Větrný mlýn o jednom složení pracoval s jedním pracovníkem a semlel ročně 550 měřic obilí (902). V činnosti byl asi do roku 1880. Kolem roku 1900 rozebral tehdejší majitel mlýna Patzelt již zchátralou stavbu, dřevo bylo spáleno a použit i kámen ze základů (903). Povědomí o někdejším větrném mlýně se v místě již neudrželo (904).
(900) Special-Karte des Koenigreiches Boehmen, Wien, 1847-1860, list 9.
(901) SÚA, SK, duplikát, 90, 23, Switschin, Bau-Parzellen-Protocol.
(902)Tamtéž, Catastral-Schätzungs-Elaborat.
(903) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Třebihošti (vypracovaná A.Kudrnovským) ze 6.3. 1956.
(904) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV v Třebihošti z 3.8. 1970.
