Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Kde se rýhují válce?
Zobrazit odpověď
V továrně, kde mají rýhovačku.
Jaké výhody má koukolník s frézovanými důlky?
Zobrazit odpověď
Jelikož na 1 čtvereční metr má více důlků, vybírá více a lépe kulovatinu.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Do Heřmanova Městce prozatím lokalizujeme větrný mlýn, o němž se zmiňuje na panství Heřmanoměsckém soupis mlýnů k roku 1814 a k roku 1842 (682). Bližší určení polohy se zatím nepodařilo.
(682) SÚA, ČG, Publikace 1841-1855, fascikl 37/1/48, č. 73237.
-------------------------------------------------------------
Na prvním vojenským mapování z roku 1764-1767, list č. 147,je na jih od obce KLEŠNICE (Kleschitz) nakreslena značka větrného mlýna s nápisem „Větrný mlýn“. Zřejmě se jedná o větrný mlýn který O. Pokorný označil číslem 252, který stál na panství Heřmanoměsteckém, u kterého se autoru nepodařilo určit bližší polohu.
