Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jaké mlýny máme? (co melou?)
Zobrazit odpověď
Na obilí, olej, hořčici, papriku, sádru, cement a solné mlýny.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jak musí státi železí a kypřice?
Zobrazit odpověď
Přesně do závaží uprostřed a kypřice musí přijiti přesně doprostřed.
Jak sem usí mlíti vlhké obilí?
Zobrazit odpověď
Více průchodů, moc neskládat, jinak jsou zamazány kameny, vysévače a svodné roury.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Do Heřmanova Městce prozatím lokalizujeme větrný mlýn, o němž se zmiňuje na panství Heřmanoměsckém soupis mlýnů k roku 1814 a k roku 1842 (682). Bližší určení polohy se zatím nepodařilo.
(682) SÚA, ČG, Publikace 1841-1855, fascikl 37/1/48, č. 73237.
-------------------------------------------------------------
Na prvním vojenským mapování z roku 1764-1767, list č. 147,je na jih od obce KLEŠNICE (Kleschitz) nakreslena značka větrného mlýna s nápisem „Větrný mlýn“. Zřejmě se jedná o větrný mlýn který O. Pokorný označil číslem 252, který stál na panství Heřmanoměsteckém, u kterého se autoru nepodařilo určit bližší polohu.
