Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Jaký je rozdíl mezi pšenicí a žitem?
Zobrazit odpověď
Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru se síty a aspirací neb hrudkového vysévače s větrákem. V obojím případě zbavíme obilí prachu, drobných semínek, písku a výskoku.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Do Heřmanova Městce prozatím lokalizujeme větrný mlýn, o němž se zmiňuje na panství Heřmanoměsckém soupis mlýnů k roku 1814 a k roku 1842 (682). Bližší určení polohy se zatím nepodařilo.
(682) SÚA, ČG, Publikace 1841-1855, fascikl 37/1/48, č. 73237.
-------------------------------------------------------------
Na prvním vojenským mapování z roku 1764-1767, list č. 147,je na jih od obce KLEŠNICE (Kleschitz) nakreslena značka větrného mlýna s nápisem „Větrný mlýn“. Zřejmě se jedná o větrný mlýn který O. Pokorný označil číslem 252, který stál na panství Heřmanoměsteckém, u kterého se autoru nepodařilo určit bližší polohu.
