3 - 9,9 HP, podle délky a průměru křídlence v loupačce.
Mají mačkací válce stejnou rychlost?
Zobrazit odpověď
Ano, a nejvýše rozdílem jednoho zubu v kole.
Co děláme po naostření kamenů?
Zobrazit odpověď
Kámen vylehčíme, seřídíme za běhu, pak přisložíme a přesvědčíme se, jestli běží bezvadně.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jaké rozměry mají tyto větrníky? (V jaké oblasti kamene jsou?)
Zobrazit odpověď
Začínají asi 8 cm od střčdu kamenů, nebo jen v mlecí ploše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Asi půl km na JJV od Prašného Újezdu při levé straně silnice do Skoupého stál zděný větrný mlýn asi 160m na JJZ od výškového bodu 477 Homolka (326). Toto místo je vzdáleno asi 650m na JJV od středu obce Prašný Újezd. Stavební parcela má č. 110, pozemková č. 193/2. Stavení při mlýně má č. stavební parcely 109.
Mlýn nestál ještě před rokem 1839 (327). Byl to mlýn obilní, zanikl asi kolem roku 1870 a nezůstaly po něm žádné pozůstatky. Osamocené stavení (stavení parcela č. 109) v uvedených místech se nazývá Větrák (328) a je položeno cca 477m n.m. (329).
(326) Na topografické sekci 4051/2 1:25 000, 7. vydání, 1945, je vyznačen větrný mlýn podle starší situace.
(327) Není na katastrální mapě z tohoto roku (GÚ – ÚMLD, SK, OM, katastrální mapa i.č. 6089 Prašný Újezd), je však již vyznačen na speciální mapě z r. 1847-1860 (Special-Karte des Koenigreiches Boehmen, Wien). V indikační skice stabilního katastru (SÚA, IS, Plzeňsko 398, 1839) je zřejmě zachycena pozdější situace.
(328) Pozemek (pozemková parcela č. 190) patří dnes V. Bezděkovskému, Skoupý č. 9. GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV v Prašném Újezdě z 12.4. 1956 a z 31. 7. 1970; GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 6089, 1929 (Prašný Újezd).
(329) Spec. mapa 1:75 000, list Kralovice 4051, 1948.
Mlýn stál v letech cca 1850- 1870. Místo se dodnes jmenuje Větřák.