K čemu slouží teoretická učňovská zkouška?
Zobrazit odpověď
K tomu, aby učeň prokázal, jsou-li vědomosti, které v učení nabyl, dostatečné.
Kolik rýh příchází na válci v úvahu?
Zobrazit odpověď
Při mletí na plocho 6,5 - 7,5 na 1 cm, při vysokém mletí 5 - 6 rýh na 1 cm, při obracení šrotu na tutéž stolici.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jaké výhody má koukolník s frézovanými důlky?
Zobrazit odpověď
Jelikož na 1 čtvereční metr má více důlků, vybírá více a lépe kulovatinu.
Jaké druhy obilí rozenáváme?
Zobrazit odpověď
Pšenice, žito ječmen a oves.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Zelená Hora | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaZelená Hora

683 21
OkresVyškov
Burian 655
Zelená Hora na Moravě
GPS49° 19' 29.3''
17° 1' 0.7''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
600 m JJV od obce
Zaniklý
1786
1944 - rozebrán
Větrný mlýn Zelená Hora

U obce Zelená hora byly dlouholetou dominantou dva větrné mlýny, postavené cca 600 m JJV od obce na trati zvané nad Bochtálem. Oba byly dřevěné, německého typu
Stavitelem tohoto byl jistý Josef Šťastný, poddaný v Zelené Hoře, panství Vyškov, který dne 7. října 1785 žádá o postavení a užívání větrného mlýna. Jeho žádosti bylo dne 20. října 1786 vyhověno a bylo mu uděleno právo k jeho užívání za roční poplatek 6 zlatých. Větrný mlýn stojící na parc. č. 218 v trati Nad Bochtálem. V katastrálním operátu z r. 1843 nebyl mlýn zařazen do kategorie průmyslových živností. V roce 1897 byl důkladně opraven. Mlýn i s domem čís. 24 střídal majitele až do 3. 5. 1898, kdy jej koupili Žofie a Josef Hnízdilovi, kteří jej měli v držení až do roku 1941. V roce 1944 byl mlýn zbořen. (z kroniky)


Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení

Historické fotografie a pohlednice

Ostatní

Historické mapy

Základní obrázky