Jak se nazývá ložisko ve spodku?
Zobrazit odpověď
Kuželice.
Co se dělá, když se odstraňuje omílka?
Zobrazit odpověď
Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Jak si počínáme, když nám někdo prodává špatné obilí?
Zobrazit odpověď
Podobné obilí nekoupíme a přijímané dobře prohlížíme.
Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Které listiny musí učeň míti?
Zobrazit odpověď
Domovský neb křestní list, školní vysvědčení.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Práskačka | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaPráskačka
90
503 33
OkresHradec Králové
P 42
Praskačka
GPS50° 9' 31.0''
15° 37' 44.1''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý
100 m SV od obce
Zaniklý
1787
Větrný mlýn Práskačka

Tento dřevěný větrný mlýn stál původně ve Stěžerách. R.1787 byl postaven v Praskačce na nevysokém návrší, v r. 1803 byl opravován.
Zajímavá je zpráva, že krátce před první světovou válkou tehdejší majitel mlýna Hroch připojil k dosavadním čtyřem větrným lopatám ještě další čtyři; takový větrný mlýn byl v Čechách zcela neobvyklý. Mlýn vyhořel v noci na 18. dubna 1926 i s přilehlým domkem.


Historie obecně


Tento dřevěný větrný mlýn (L O K A L . 42) stál původně ve Stěžerách. R.1787 byl postaven v Praskačce na nevysokém návrší,  v r. 1803 byl opravován. Z katastrální mapy (stav r. 1840) je patrno, že mlýn stál na pozemkové parcele č. 528; je to ve vzdálenosti asi 220 m na sever od kostela v Praskačce, v poloze „Pod větrním mlejnem před příkopem”.
Trať na SZ odtud se nazývá „K příční cestě pod větrný mlejn”. Obytné stavení u mlýna mělo čp. 90. Roku 1840 má dominikální pozem. parcelu č. 528 zapsanou Franz Pelzmann z Praskačky čp. 6 jako dědičný pachtýř (Erbpachter).  Pozdější rukou je tu pak zapsán na jeho místě Johann Dolanský. Z Katastrálního oceňovacího elaborátu stab. katastru (z r. 1853) se dozvídáme, že větrný mlýn měl jedno složení a posléze sumář Oceň. operátu  nám doplní obraz o výrobě: v mlýně pracoval jeden člověk (Arbeiter) a za rok se tu semlelo 30 měřic pšenice, 60 měřic žita a 50 měřic směsi.
Zajímavá je zpráva, že krátce před první světovou válkou tehdejší majitel mlýna Hroch připojil k dosavadním čtyřem větrným lopatám ještě další čtyři; takový větrný mlýn byl v Čechách zcela neobvyklý. Mlýn vyhořel v noci na 18. dubna 1926 i s přilehlým domkem. Nadmořská výška lokality je 230 m n.m. Dnes náleží pozemková parcela, označená novým číslem 539/2, J. Labskému.

 

Mlýn je vyobrazen na
  • I. vojenské mapování - josefské (1764 - 68)
  • II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
  • III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
  • Neexistuje
    Německý
    Dřevěná
    Technologické vybavení

    Historické fotografie a pohlednice

    Historické mapy